Seriál American Horror Story považuji za jeden z nejvíce nevyzpytatelných seriálových titulů. Některé řady (Murder House, Asylum, Hotel) považuji za excelentní hororově laděné série, které nemají na poli televizní zábavy konkurenci. Ovšem zbytek řad považuji za lehký nadprůměr, u kterého uznávám řemeslnou stránku věci, ale scenáristicky mě ubíjely, nudily nebo mě nadchly a v druhé polovině zhnusily (ctěný případ posledního Roanoku, který byl v první půlce výborný, ale ve druhé nechutně béčkový a hloupý). Rok se s rokem sešel a v televizi opět číhá duo Brad Falchuk a Ryan Murphy, aby vás nadchli / odpudili svou politicky laděnou řadou, která začíná volebním dnem, kdy do Oválné pracovny poprvé zasedl Donald Trump.
Právě první díl s výstižným názvem Election Night je správně rozpačitý, jak je u AHS zvykem. Ono vzít si na scenáristická bedra řadu odehrávající se ode dne zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA, je samo o sobě ošemetné. A právě pilotním dílem scenáristé svým novým počinem příliš nepřesvědčují a spíše se jím dějová kostra rozpadá pod rukama. Děsiví klauni, postavy zahalené tajemstvím či zpracování některých témat je vcelku fajn, jen extrémní přehrávání některých herců je přes čáru.
Role Sarah Paulson, která “uhranuje“ svým pološílenstvím a strachem ze zvolení D. Trumpa, je v prvním díle zkrátka na pěst. I když beru v potaz, že není lehké hrát ženu, která se cítí neustále v nebezpečí a bojí se o svou rodinu jen kvůli zvolení Donadla Trumpa prezidentem, a že je pro mě jako pro Evropana celá tahle koncepce značně nepochopitelná. Samozřejmě chápu, že celá řada je spíše určená pro zámořské publikum, a že je pro neameričany těžké se vcítit do této politické situace, avšak i tak mi to přišlo zkrátka moc. Sarah Paulson je stejně jako Jessica Lange (pro prvních pět řad) hlavní tváří tohohle seriálu a objevuje se v podstatě v každé sérii, jenomže tady je pro mě poprvé velmi nesympatická a protože její hysterické až bláznivé chování sledujeme valnou stopáž prvního dílu, tak díky tomu první díl Cultu spíše nudí / ubíjí, než že by bavil.
Další stálým hercem AHS, který ve své nové roli působí divně, je Evan Peters. Jeho podání maniakálního charakteru mi poprvé připadá přehnané a mám z něj dojem, že na tuto nevypočitatelnou roli herecky zkrátka nemá. Evan Peters tentokrát přehrává a to v podstatě v každé scéně. Těžko říct nakolik za to může on a nakolik scenáristické duo, že právě jeho charakter je svým vystupováním přes čáru a nesedí do celé atmosféry nové řady. Zbytek obsazení je ve svých rolích naopak skvělý (i když se v prvním díle příliš postav nepředstavilo). Nadchla mě dvojice nově příchozích hereček do “rodiny AHS“ - Alison Pill a Billie Lourd, které ve svých rolích jako jedny z mála skutečně baví a rád se dozvím víc o jejich charakterech.
Dalším pozitivem Cultu je jako vždy skvělé řemeslné zpracování. Ať už se jedná o děsivé scény či poklidné tlachání, tak je na jednotlivé záběry radost pohledět. Když má scéna děsit, tak skutečně děsí. Skvělým hrůzostrašným komponentem této řady je využití strašidelných masek klaunů, kteří jsou správně úchylní (sex dvou klaunů v supermarketu, onanující klaun v restauraci) anebo opravdu děsiví. Fanoušci předchozích řad se dočkají i skvělého návratu jedné z nejpovedenějších hororových postav AHS v podání Johna Carrolla Lynche.
Právě parta šílených vraždících klaunů, duo A. Pill a B. Lourd, výtečné řemeslné zpracování a patřičná hororová a zvrácená atmosféra jsou důvody proč novou řadu nadále sledovat i při scenáristické rozplizlosti, místy pomalému tempu a nezajímavých dialozích. Pořád se jedná o nadprůměrnou hororovou zábavu, jen každý předchozí pilotní díl AHS byl uhrančivější a nechal jsem se jím snáz zaháčkovat. Další díly si pustím, jen je nebudu už tak nedočkavě vyhlížet.
