Hra o trůny televize HBO potvrdila, že je hlad po fantasy sériích a tak hned několik stanic a streamovacích služeb začalo pracovat na svých fantasy projektech. Například Netflix v prosinci minulého roku nabídl adaptaci knih ze série Zaklínač a byť recenze nebyly vždy pochvalné, tak šlo o velký divácký úspěch.
Není to ale jediná podívaná z tohoto žánru, kterou Netflix v poslední době zaštítil, zfilmování se dočkala také oceňovaná kniha Dopis pro krále od nizozemské autorky Tonke Dragt.
Nicméně, když se objevila první ochutnávka, tak moc nadšení nevyvolala. Působilo to prostě neslaně nemastně. Další materiály ale už vypadaly o poznání lépe. Naděje na zábavnou sérii tu tak byla. Aktuálně proběhla premiéra a pokud vás zajímá, zda se do sledování pustit, tak vám snad s rozhodováním pomohou první dojmy.
V první řadě je na místě zmínit, že knižní předloha pochází z roku 1962 a jde o četbu určenou primárně pro mladší publikum, takže pokud čekáte dalšího zmíněného Zaklínače nebo Hru o trůny, tak budete zklamáni. Speciálně srovnání se Hrou o trůny Dopis pro krále neustojí.
Jak bylo řečeno, kniha pochází ze šedesátých let minulého století a cílena byla na mládež, takže je tu jasně narýsováno dobro a zlo, málokdy narazíte na postavy, které by jasně nespadaly do jedné či druhé skupiny. Postavy rozhodně nejsou přehnaně komplexní. Jen pro příklad, ty "zlé" obvykle poznáte na první pohled, jsou ušmudlaní a tváří se jako kakabus. Což může působít dost úsměvně (nebo smutně, záleží na úhlu pohledu), ale opět je nutné upozornit, že Dopis pro krále je cílen na děti a pubescenty, takže těžko očekávat šlechtice s incestními sklony, který je sice arogantní, ale má určitou morálku.
Co se týče postav, tak sympatické je, že tvůrci nevybírali primárně podle vzhledu, ale obsazení v drtivé většině působí velmi civilně. Žádní uhlazení Kenové a Barbie, ale obvykle herci, kteří vypadají jako "běžní smrtelníci". Kromě toho je na místě zmínit, že tu sice narazíte na pár známých jmen (např. Andy Serkis nebo David Wenham, kdy mimochodem oba hráli ve filmovém Pánovi prstenů), spíše jde o ještě neproflákné tváře s tím, že některé vám možná budou povědomé, ale asi si nevybavíte jméno. A je to svým způsobem osvěžující. Ne všichni bohužel odvádějí skvělé herecké výkony, ale většinou to není nic vysloveně bolestného, takže se to dá zvládnout.
Oči si užijí
Už v trailerech bylo patrné, že je obsazení multikulturní, což některým částem publika u fantasy projektů nesedí a nejsem si jistý, nakolik byly rozmanité postavy v předloze, vzhledem k tomu, že vyšla v 60. letech minulého století. Na druhou stranu, děj se odehrává ve fiktivních královstvích na rozsáhlém území, takže není zase tak těžké uvěřit, že se tam vyskytují lidé různých etnik.
Co je trochu škoda je to, že jsou často postavy navlečeny do dost nevýrazných kostýmů. Ne, že by musel být každý oděn do něčeho, co vypadá jako vrchol kostymérského umění, ale někdy je dost problém odlišit to, kdo patří k jaké frakci a brnění a oděvy působí celkem unyle a nenápaditě.
Ovšem, oči určitě potěší nádherné exteriéry. A když říkám nádherné, opravdu myslím nádherné. Krajina je rozmanitá, mnohokrát se dočkáme dechberoucích průletů nad ní a scenérie jsou skutečně krásné. Aby také ne, když natáčení probíhalo na Novém Zélandu, ale také v České republice. Což se ukázalo být skvělou kombinací.
Docela obstojně vypadají i souboje. Choreograficky nejsou úplně vrcholně zpracované, ale jsou relativně přehledné a občas jsou docela rázné (byť samozřejmě nemůžete očekávat hektolitry krve). Seriál není příliš drsný, pokud jde o násilí, na druhou stranu se v něm umírá, i když jsou skony nasnímány poměrně decentně, aby se dětské publikum nevyděsilo.
Příběh jednoduše standardní
Jestliže dojde řeč na příběh, tak upřímně řečeno je těžké si představit klasičtější zápletku. Ve stručnosti, zlý princ Viridian (Gijs Blom) devastuje království, někdo ho musí zastavit a samozřejmě je to joudovitý mladík Tiuri (Amir Wilson), který sám sobě nevěří, ale osud tomu chce, aby se mu do rukou dostal dopis, který může situaci zvrátit a ne, nechybí ani tajemné proroctví.
Jak jsem zmínil, knihu jsem nečetl, takže nevím, jakým směrem se bude příběh vyvíjet, zbývají mi ještě čtyři díly z první řady a seriál má mít prvky dramatu o dospívání, takže očekávám, že se hodně pozornosti dostane vývoji hlavního hrdiny, ale zatím můžu konstatovat jen to, že děj je poskládán z jednoho klasického fantasy aspektu/klišé za druhým. Nicméně, opět je to samozřejmě ovlivněno dobou vzniku předlohy. Ovšem je otázkou, zda se tvůrci neměli pokusit o určitou modernizaci, i když to je dost dvousečná zbraň, může to vyjít, ale také to může být velká chyba.
Zatím tedy můžu říct to, že Dopis pro krále je slušně řemeslně odvednou prácí, která nabízí příběh, který ničím nepřekvapí. Ovšem, pokud bych byl desetiletý divák, tak by mi to asi ke štěstí stačilo, speciálně, když je tu přítomen i superchytrý kůň. Jako dospělý člověk jsem se sice u sledování nenudil, ale že bych se nemohl dočkat toho, až si pustím další díl, to ne.
