Od začátku roku Česká televize přinesla hned dva různé detektivní seriály a v obou případech nebylo moc o co stát. Hlava Medúzy byla vyloženě špatná, Zločiny Velké Prahy mohly zaujmout alespoň dobovým zasazením. Každopádně, jestli tento vzestupný trend bude pokračovat, tak se v dohledné době dočkáme od České nějaké vyloženě geniální detektivky, protože aktuální Boží mlýny jsou zase o stupínek výš, než dosavadní letošní tvorba.
Novinka Jana Hřebejka nabízí v samostatných epizodách jednotlivé případy, přičemž hodnotím pouze první díl, Provaz. V tom kapitán Fait (Martin Myšička) vyšetřuje starý případ, který byl vedený jako sebevražda oběšením. Spousta věcí ale nesedí a Fait je přesvědčený, že v celé věci má prsty vekslácký mafiózo v podání správně oslizlého Matěje Ruperta. Krom Faitovy vzdorovité povahy případ komplikuje i korupce na oddělení.
Přiznám se, že tenhle typ kriminálních případů mne v detektivkách obvykle moc neoslovuje. Nevkusné herny, lichváři, mlátičky od kolotočů… Tohle prostředí a tenhle typ postav jsou často takové upocené, buranské. Osobně mi k tomuhle prostředí daleko víc sedí nějaká drsná sociální sonda. Pokud má mít vyšetřování trochu grácii, tak se nezlobím, když má trochu grácii i zasazení příběhu. V tomhle směru si mne Hřebejk tedy nezískal, jakkoliv Rupert do role „balkánského“ bosse opravdu sedí.
Ani konkrétní podoba případu a jeho rozkrývání v paměti neutkví, ale naštěstí v tomhle směru alespoň vyprávění nabídne zajímavý zvrat, kdy změna perspektivy nasvítí události v novém světle. Za to body nahoru.
Co je nejdůležitější, hrdinové a styl vyprávění se povedli. Martin Myšička hraje bystrého pozorovatele, kterému nic neunikne. Při vyšetřování si jde za svým, přitom je to většinou celkem pohodář, co všechno s samolibým klidem glosuje. Zároveň si ale nenechá nikým kálet na hlavu a pro nevhodnou poznámku v těch nejméně vhodných situacích nejde daleko. Kriminálník, svědky, nadřízené i novináře...všechny dokáže se svým drzým sebevědomým odrovnat. Robert Nebřenský jako správně kožený parťák dovede spolehlivě přicmrndávat a Vincent Navrátil v roli nadaného studenta taky občas něco slušného zahlásí. Možná jen novinářka Elišky Křenkové zatím nedostala příležitost příliš vyniknout, ale to může být dané tím, že v ústředním obsazení jde asi o nejvážnější postavu.
Celá epizoda se nese v příjemném nadhledu. Seriál se nesnaží tvářit zbytečně vážně a i když hercům čas od času uteče vyloženě stupidní replika (bez kterých snad v Česku ani seriál natočit nejde), v odlehčeném stylu se to hravě ztratí. Možná je to prostě daň za to, že si vyprávění drží takový poťouchlý, roztomilý styl, kdy si mi zdá, že tvůrci vědí, že je to celé jen jako, jedna velká divadelní hra, s veškerým přeháněním, co k tomu patří.
Kdybych měl něco vyčítat vedle prostředí (to je věc vkusu) a slabší detektivní linie, tak hudbu. Ta se opravdu nepovedla. Lépe řečeno její využití je opravdu zvláštní. Ve většině scén je jen nevýrazná, což nemusí být nutně špatně. Čas od času ale v některých scénách zazní skladby, které se k situaci vyloženě nehodí a totálně podrývají náladu, co pasáž předává (nebo by alespoň mohla). A jakkoliv jsou Boží mlýny v první epizodě silně koukatelné, pořád je to vlastně jen takový lehký nadprůměr. Chybí cokoliv, díky čemu by měl seriál šanci uspět v silné mezinárodní konkurenci. Čeští herci a prostředí mohou přidávat malé, nepatrné plus, ale silný zážitek sami o sobě nedělají. Že bych po téhle premiéře měl silnou potřebu naradil další epizody, to asi ne.
Foto: Česká televize
