Stanice HBO patří dlouhodobě mezi televizní velikány. Má v zásobě klenot jménem Hra o trůny, letos uchvátila publikum minisérií Sedmilhářky a téměř každý její větší projekt je považovaný za televizní událost. Mimo výše jmenované disponuje ale i spolehlivou továrnou na nejrůznější ocenění v čele s Emmy, kterou ale čeští diváci převážně ignorují. Veep, u nás jako Víceprezident(ka), sice na českém HBO běží, ale zájem o ni není nijak výrazný, o čemž svědčí i sotva tři stovky hodnocení na ČSFD. Je to ale obrovská škoda, protože moc chytřejších a odvážnějších komedií k dostání není. Což platilo i o právě skončené šesté sezóně.
V ní jsme opět mohli sledovat ústřední hrdinku Selinu v podání nezdolné Julie Louis-Dreyfus. Ta se po čerstvém neúspěchu v Bílém domě stáhla trochu do ústraní, snaží se být úspěšná i v menších životních či profesních oblastech, ale ústa má proříznutá snad ještě víc než dříve. Přesto se kolem ní stále pohybuje vševědoucí poradce Gary (Tony Hale), neschopný tiskový mluvčí Mike (Matt Walsh) nebo ambiciózní (a sociálně zcela nepoužitelná) Amy (Anna Chlumsky). V popředí pak zůstává i arogantní Dan (Reid Scott), toho času zaměstnaný v televizi, i zabedněný ťulpas Jonah (Timothy Simons), neustále přesvědčený o tom, že právě on by měl v politice dosáhnout na zasloužené vavříny.
Scenáristé letos poprvé pocítili, jaké je to mít volnou ruku. Konečně mohou zamířit i mimo politické spektrum a na výsledku je to pořádně vidět. Jakoukoli odbočku mimo Washington nebo do té doby obvyklá témata píšou jako pořádně divokou jízdu, která ale občas až vybočuje ze standardu, na který jsme byli zvyklí. Jakmile se totiž hlavní hrdinka ocitne na všelijakých oslavách či zábavách, jde zápletka i humor až tak daleko za pomyslnou hranici, že začnou eskapády všech zúčastněných působit až trochu křečovitě. Jakmile se ale přepne zpátky do obvyklých vod, je ostrý slovní humor zpátky v plné síle a jakákoli hláška, která z úst bezchybné Louis-Dreyfus spadne na kohokoli z přítomných, je dokonalým zlatem. Jako obvykle toho nejvíc slízne Selinina dcera Catherine, což vzhledem k její naivitě a roztomilosti zamrzí, ale zároveň od podobných slovních bitev nejde odtrhnout zrak.
Na co letos (ostatně jako každý rok) Veep doplácí, to jsou sympatie postav. Snad s výjimkou snaživého (a více než kdy jindy naprosto beznadějně zamilovaného) Garyho jsou všichni nějakým způsobem arogantní, sobečtí, bezskrupulózní nebo alespoň slizcí, v čele právě s ústřední hrdinkou, která bez pardonu stírá i ty, co ji mají nejradši. V tu chvíli se pak na nejvyšší hodnocení ne a ne dostat, protože sympatie k charakterům dříve nebo později utrpí slušnou trhlinu. Ale snad protože jsou herečtí představitelé bezchybní, snad protože mám slabost pro ostré slovní přestřelky a snad protože u nás ani po šestém roce vysílání Selinu Meyer prakticky nikdo nezná, ji musím o to víc doporučovat. Současný hlavní tvůrce David Mandel se nechal slyšet, že letošní finále bylo začátkem konce seriálu. Pro opožděný start sledování Veep asi nikdy nebyl příhodnější čas.
