Jak už jsem napsal v prvních dojmech, jakožto neznalci komiksové předlohy se mi první řada Preachera aka Kazatele opravdu líbila a to z jednoduchého důvodu. Preacher je totiž jiný než většina seriálové produkce, je v něm jasně patrný kontrast mezi typicky nahláškovaným humorným pojetím tvůrců Evana Goldberga a Setha Rogena a zároveň zřetelný oldschoolový feeling a úcta ke komiksové předloze, kterou se tvůrci rozhodli v rámci mezí respektovat. Právě tohle dělá z Kazatele skvělý dramatický seriálový zážitek, který se zároveň ničeho nebojí a je schopný naservírovat promakané a důmyslné křesťanské peklo s minimem fantasy prvků a k tomu komplexní postavu Adolfa Hitlera coby (skoro) sympaťáka. Kde jinde jste něco takového viděli?
Rovnou z kraje mé recenze můžu říct, že vychvalování dravého tempa z mých prvních dojmů, se dá protáhnout na celých 13 dílů druhé série. Druhá sezóna je mnohem vyrovnanější než první a to jak po stránce tempa či atmosféry. Stagnace děje se zde nějak zvlášť nedočkáme, a i když v půlce série dochází na to, že hlavní postavy už neví kudy kam a jejich cesta za hledáním Boha není tak jednoduchá, jak postavy očekávaly, tak se divák stejně nestíhá nudit. Tvůrci na to jdou po této stránce lépe než v první sérii. Poněvadž když už se hlavní postavy nacházejí v mírné depresi a ustrnou v dějové lince na místě, tak se v dílech proplétají scény z již zmíněného pekla nebo se děj přesune k hlavním dvěma záporákům této sezóny a tvůrci nám servírují různé flashbacky coby vysvětlivky, aby divákovi ozřejmili, jak se tyto postavy staly tím, čím jsou dnes.
Díky tomuto propletenci osudů, kdy po celou stopáž sledujeme krom hlavního tria Custer (Dominic Cooper), Cassidy (Joseph Gilgun), Tulip (Ruth Negga) i několik důležitých vedlejších linek, které jsou mnohem scenáristicky promakanější než v první řadě a vy se do nich, ať už se jedná o kladné či záporné postavy, můžete mnohem snáz vcítit. Právě scénář je v této sezóně mnohem vřelejší k postavám než v předchozí sérii. Hlavní trojice se vám tak díky tomu konečně dostane pod kůži a mnohem víc vám na hlavních postavách záleží. Prioritní scenáristé Sam Catlin, Evan Goldberg a Seth Rogen zkrátka našli ten správný poměr tvůrčích ingrediencí a dokázali své seriálové dítko povýšit o úroveň výš než v první řadě.
Tím pozitiva nekončí. Stanice AMC opět dala tvůrcům patřičný rozpočet a proto se dočkáme mnoha povedených akčních scén či náročnějších vizuálních efektů. Ať už mluvíme o bitkách jeden na jednoho, přestřelkách či využití upírských schopností Cassidyho, pokaždé se dočkáme přehledné kamery, brutálních krvavých záběrů a solidního komplexního zpracování. Dále tu máme vyvážený hudební doprovod ladně balancující mezi instrumentálním a písničkovým pojetím a jisté režijní pojetí. Po řemeslné stránce se jedná o důkladný seriálový zážitek s osobitou atmosférou, kterou jinde nenajdete.
I na druhé sezóně Preachera je zcela jasně vidět nadšení tvůrců i hereckého obsazení pro tuto po všech stránkách neobvyklou seriálovou látku. Je opravdu zajímavé sledovat civilní psychologické drama ústředních postav, do kterého je zakomponované toliko různých témat a podzápletek (upírská zásadovost, obchod s dušemi, bez výhrad originálně pojaté peklo, nadnárodní duchovní mafiánská korporace, atd.). V seriálu je těch témat nahuštěno do děje opravdu hodně a přitom tvůrci našli konečně ten správný recept na to, aby dokázali vyváženě bavit a zbavili se hluchých míst, kterých se nezvládli vyvarovat v první řadě. Napřed jsem si myslel, že těch 13 epizod na sérii je moc (minulá měla 10 a bylo to příliš), avšak opak je pravdou. Každá epizoda je jiná a zároveň si zachovává ten stejný atmosférický feeling. Preacher je svůj a po několika stránkách se jedná o mimořádnou seriálovou záležitost, kterou byste si měli vychutnat na vlastní kůži. Jen je hloupost začít s Preacherem od druhé řady, protože druhá série začíná přesně tam, kde předešlá skončila, a tak by pro vás bylo těžké pochopit všechny dřívější souvislosti.
