Jakožto věrný fanoušek všech sedmi dosavadních sérií AHS můžu říct, že divák nikdy neví, jaká bláznivost z toho rok co rok opět vyleze. Cult se totiž na rozdíl od svých předchůdců vydal velmi roztříštěnou cestou okořeněnou politickou situací po prezidentských volbách v USA. Hned od prvních dílů servíruje nespočet zvratů, které jsou sice ve většině případů předvídatelné, ale zároveň je jich tolik, že některé nakonec přeci jen zasáhnou tím pravým překvapivým způsobem. Bohužel, téma minulých prezidentských voleb v USA, založení a působení kultu v čele s maniákalní osobností zabránila šíření nadpřirozena a syrových lekaček, tudíž AHS přišla z části o tak důležitý hororový prvek. Naštěstí nepřišla o neočekávaná úmrtí vedlejších i hlavních postav, které byly vždy devizou Amerických hororových historek.
Ne, že by se Brad Falchuk a Ryan Murphy nesnažili děsit i tak, jenom to oproti Roanoku není taková jízda a více se sází na zvraty napěchovaný scénář, který je bohužel díky své překombinovanosti a předvídatelnosti hlavním kamenem úrazu. Jak jsem již psal v prvních dojmech, scénář se ošklivě podepsal na hereckých výkonech a herci, kteří mě v dřívějších řadách AHS dokázali patřičně oslnit, tady jen klopýtají na místě. Nejpatrnější je to na úzkostlivé postavě Ally v podání Sarah Paulson, která je v prvních dílech až tak otravná a nesympatická, že by ji divák i potají přál brzký a bolestivý konec. Jenomže ona se v polovině série přehoupne do zcela jiné polohy a vy najednou nevíte, co si o ní máte myslet a vše, co jste doposud měli za samozřejmé, je najednou úplně jinak. Sice se z ní z čista jasna stala vcelku sympatická hrdinka, která dokáže zaujmout a táhnout děj dopředu, ale alespoň mně ta její transformace nepřišla ani zdaleka důvěryhodná.
A uvěřitelnost je právě problém, který se táhne celou řadou, protože to není jen herečka Sarah Paulson, u níž mi přišlo, že jen hraje nepříliš dobře napsanou postavu a díky tomu se do ní nedokázala patřičně vcítit. Jediným světlým bodem, který jsem v prvních dojmech hanil, je výkon Evana Peterse (X-Men: Budoucí minulost). Ten mi v prvních dílech připadal, že na tuto komplikovanou roli nemá a jen ve svých scénách nepřetržitě přehrává. Nakonec to však byl neoprávněný dojem, a čím víc jsem se toho o jeho postavě Kaie Andersona dozvěděl, tím víc mi byl jeho projev sympatický a v mých očích správně přepálený. Po zhlédnutí celé řady tak můžu říct, že jeho charismatický a psychopatický zakladatel sekty, byl tou nejlepší a nejpropracovanější postavou, která se v Cultu objevila.
Zbytek obsazení sice hýří dobrými herci, jako jsou například Alison Pill (Newsroom), Cheyenne Jackson (AHS Roanoke / Hotel) a Adina Porter (The 100), ale platí u nich ten samý problém jako u Sarah Paulson. Jejich postavy se v průběhu sezóny chovají velmi nevyzpytatelně a některé dějové zvraty, kterých se jejich postavy zúčastnily, nedávají v širším kontextu smysl. Scénář ve mně tak vyvolává rozporuplné pocity, které i po dokoukání a celkovém rozjímaná nad sérií stále přetrvávají. Je, však těžké o příběhu mluvit bez toho aniž bych prozradil důležité dějové zvraty, tudíž se tomu raději vyhnu.
Jak jsem již napsal výše, AHS sice ve valné míře přišlo o mysteriózní stránku věci, avšak i tak dokáže díky své brutálnosti a několika gore scénám být dozajista nepříjemným zážitkem. Pár lekaček se najde i zde, jen jsou (opět) předvídatelné a ničím výjimečné. Zato brutální krvavé scény jsou tím, co z Cultu dělá další plnohodnotnou řadu AHS a ne jen zaměnitelný seriál. Letošní série je naštěstí i tak celkem tísnivým zážitkem s důrazem na hororové prvky.
Dalším důležitým pozitivem je stále nadprůměrná řemeslná stránka věci, která vždy byla doménou AHS. Ať už mluvíme o jisté kameře, která má smysl pro detail a s umem dokáže znepříjemnit už tak ošklivé krví naplněné scény, sebejisté režii, která táhne celou řadu jasně kupředu a nedá se jí víceméně nic vytknout nebo perfektní hudební stránce, jež dokáže výstižně měnit příjemné tóny v depresivní drásavý neklid. Po řemeslné stránce je zkrátka AHS jako každá předchozí řada velmi kvalitní a i několik vizuálních efektů je zde vskutku povedených.
Celkové zhodnocení tak pro mě není vůbec jednoduché, na rozdíl od předchozího Roanoku, který mě v první půlce neuvěřitelně bavil, aby mě v druhé půlce dokázal neskutečně naštvat a celkově velmi kladný dojem snížit do vod průměrnosti. S Cultem se to má však jinak. Letošní řada mě totiž rozčilovala hned od začátku. Rozplizlý scénář zde považuju za tak zásadní problém, že ani řemeslná stránka, několik povedených hororových brutálních scén a propracovaná postava Kaie Andersona, nedokáže můj zklamaný dojem změnit.
AHS Cult je první sezónou, kterou jsem z těch sedmi dokoukal jen z pouhé setrvačnosti. I když jsem nebyl nadšený už z Freak Show či Covenu, tak stále tyhle řady měli určité kouzlo, jímž se dokázaly patřičně odlišit od jiných seriálových titulů. Cult je však pro mě prozatím tou nejprůměrnější sérií, kterou už zachraňuje jen nablýskaný, nákladný a napohled hezky zabalený řemeslný obal.