Příběh služebnice mě svou loňskou první řadou doslova uhranul. Knižní předlohu od Margaret Atwood jsem nečetl, tudíž pro mě pochmurná vize budoucnosti byla něčím úplně novým. Navíc se tato dystopická vize, která se zprvu zdá být úplně mimo realitu, s každým dílem víc a víc objasňuje, až si nakonec sám divák uvědomí, že se to tak jednou vážně může dopadnout.
Celý svět i příběh je samozřejmě vytažen ze stejnojmenné knihy, avšak to, jakým způsobem byl seriál zpracován v první řadě a jaký úžasný herecký výkon vystřihla Elizabteh Moss (Čtverec, Mad Men) v titulní roli, je už čistou zásluhou tvůrců. Ucelená první řada skončila cliffhangerem (Cliffhanger je dramatický závěr díla, při němž hrdina zůstává v nevyřešené, nebezpečné situaci, pozn. red.), na který okamžitě navázal první díl druhé řady. A už jen to, jak silně a nečekaně se letošní dvojdíl uvedl, je jedním slovem neuvěřitelné. Hned na začátku bude všem fanouškům jasné, že Příběh služebnice je zpět ve formě, v jaké loni začal, ne-li dokonce v lepší.
Pokud bych první dva díly druhé řady nebral jako celek, tak musím říct, že druhý díl už místy pokulhává. Stále se jedná o perfektní seriálovou jízdu, jen na intenzivní úvod, který nastavil podklad pro nadcházející dění, by bylo těžké navázat ve stejném rvavém stylu. Úvodní epizoda se soustřeďí především na protagonistku June (Elizabeth Moss), což je jen dobře. Elizabeth Moss v prvním díle v podstatě nesleze z obrazovky a divák se jí tak dostane pod kůži hned v úvodu. Navíc oceňuji mírný charakterový posun, který si na úvod prožije.
Samotná herečka je samozřejmě stále tak skvělá, jako v první sezóně, a je jedním z důvodů, proč je Příběh služebnice seriál s přesahem, kde divákovi osud postav není ukradený. Druhý díl se odlišuje od úvodního jak roztříštěním děje na víc podlinek, tak i lokacemi. Konečně jsme se měli možnost podívat do zamořených kolonií, kam přesunuli Emily (Alexis Bledel) po jejím rebelském výstupu z první řady. Pustina jak vystřižená z Mad Maxe je zpracovaná výborně a jsem rád, že postavu Emily díky flashbackům budeme mít možnost poznat více do hloubky. Alexis Bledel (Gilmorova děvčata, Sin City) je coby Emily úžasná.
Jak jsem již nastínil výše, rozjezd druhé řady je zkrátka vytoužený fanouškovský návrat v pravém slova smyslu. Scenáristickou stránku je těžké hodnotit po dvojdílném rozjezdu příběhu, avšak jsem opravdu spokojen s tím, kam se tvůrci rozhodli vydat a samotný nástin příběhu vypadá velmi slibně. Rozhodně nemám dojem, že 13 epizod druhé sezóny bude oproti deseti z předešlé řady zásadní rozdíl, který by narušil soudržnost příběhu a hromadil hluchá místa.
Po režijní či kamerové stránce také nečekejte žádná zásadní překvapení. První dva díly měl na starost režisér několika dílů minulé řady Mike Barker (Klub vyděračů) a kameraman Colin Watkinson (Pád). Díky nim je seriál, kromě nabobtnání rozpočtu, několika zajímavým kamerovým přeletům nad postavami a zpracováním kolonií, přesně tou podívanou jako loni. Depresivní zkroušená atmosféra zůstala, stejně jako silné emoční záběry a úzkost, která se line ze seriálu čím dál tím víc.
Kdybych psal dojmy jen na první díl, tak hýřím čirým nadšením. První díl je oním vysněným úvodem, na kterém neshledávám zhola nic negativního. Druhý díl to má těžké, jelikož kombinuje zajetou zápletku s představením nové dějové linky i celé lokace. Stále se jedná o solidní seriálový zážitek, který se těžko srovnává s jinými zajetými tituly. Je tomu tak díky originálnímu příběhu plného mrazivých emocí.
Na maximální hodnocení kvůli tomu bohužel nedosáhne, i přesto se však jedná o příklad seriálu, který nepřestává překvapovat a drží pohromadě jako málokterý jiný. Kdybych o seriálu pouze četl, tak mě dle mého pohledu na věc, vůbec nezaujme. Jenomže samotné sledování je natolik nevšední a filmově zpracované s důrazem na psychologii postav, že se Příběh služebnice řadí mezi mé nejoblíbenější seriálové kusy poslední pětiletky.
