Recenze neobsahuje zásadní spoilery ke čtvrté sérii.
The Flash je druhý nejdéle sloužící seriál z Arrowverse, když právě zakončil svoji čtvrtou řadu. Původně vše začalo jako spin off k seriálu Arrow. Nakonec se dostavil úspěch dostatečný na rozjetí dalších sérií. Ta první je obecně považována za nejlepší, druhá jí zdatně sekunduje, třetí ovšem už takových úspěch nezaznamenala. Spoustu dílů bylo pouze výplňkových, objevil se dokonce i taneční díl, a obecně vše začalo tíhnout více k nešvarům Arrowa, tedy zapletené soap opeře podpořené hodně splácaným pokusem o komiksový Flashpoint.
Před začátkem čtvrté série se tvůrci dušovali, že se vrátí opět ke kořenům série. Důraz na humor, více komiksových postav, více kostýmů, obecně více zábavy. Poprvé se také záporákem stal někdo jiný, než další rychlík. Otěže po Reverse Flashovi, Zoomovi a Savitarovi přebral The Thinker, génius s nepřekonatelnou myslí. Team Flash tak tentokrát měl před sebou úplně jinou výzvu, než jaké doposud musel čelit. Jak se to vše tedy nakonec povedlo?
Obecně vzato se čtvrté sérii opravdu povedlo vrátit se k tomu, co dřív dělalo Flashe Flashem. První díl to sice vůbec nenaznačoval, dokonce ani trailery. Vše působilo vážným dojmem. Od druhého dílu se však vše přetočilo o 360°, a začala ta slibovaná jízda plná humoru a hlášek. Hlavními strůjci humorného elementu byly, ostatně jako i dříve, postavy Cisco Ramona (Carlos Valdes) a Harryho Wellse (Tom Cavanagh). K nim se později přidal i Hartley Sawyer jako Ralph Dibny, který celé sérii sloužil spolu se Ciscem jako studna hlášek a humoru.
Nejednalo se však o nijak stupidní humor, nýbrž o humor trefný, korektní, a sestávající se především ze zábavných konfrontací postav. Téměř v každém díle zazněly nejen vtipné odkazy na různé filmy a seriály, ale i na Marvel či vlastní stáj DC, a to prostě diváka těšilo. Čekat, jaké hlášky postavy opět pronesou, bylo jednou z pozitivních motivací pro nové díly, a min. první polovinu série se to dařilo. Posledních 5-6 dílů už humorem tolik nepřekypovalo, ovšem to se dá přičíst blížící se finální konfrontaci a snaze vykreslit reálně boj dobra proti zlu, za což v tomto případě nejsou na místě mínusové body.
Na rozdíl od sousedního Arrowa, The Flash není taková soap opera, a postavy neřeší takové kraviny. Samozřejmě nejsou dialogy nijak převratné, a v sérii dlouhé 23 dílů se zkrátka objevují zbytečné konverzace o rodině, o lásce, o podpoře, ale tak to prostě v Arrowverse funguje. Tím nechci říct, že rodina a podpora blízkých jsou kraviny, nicméně se to vše opakuje, a sledovat, jak si Barry a Iris (Candice Patton) říkají, že se milují, a že se podporují víceméně v každém druhém díle, je poněkud otravné.
Zde vše zachraňuje právě humorný element, který je ideálním zpestřením, a ideálním krytím pro tyhle nicneříkající dialogy. Tam, kde jedna konverzační scéna člověka nudí, ta další humorná ho opět naladí, a to je zřejmě ten největší rozdíl mezi Arrowem a The Flashem. The Flash je právě díky tomu skvělým seriálem pro komiksové nadšence, nerdy, geeky, ať už se nazýváte jakkoliv. Množství odkazů, pakulturního a IT humoru, je i na tak dlouhou sérii dostačující.
Co se týče postav, těžko v této sérii někoho vypíchnout. Grant Gustin jako Barry Allen tentokrát hraje trochu vážněji, a rozhodně není typickým pomateným hláskařem jako v komiksech. To vše nahrazuje již zmíněná trojice Valdes, Cavanagh a Sawyer, kteří se starají o 80% humoru v seriálu. Jejich postavy tak patří mezi nejpříjemnější, a Hartley Sawyer by měl rozhodně v show pokračovat. Za zmínku určitě stojí i Caitlin Snow, ale spíše pak Killer Frost v podání Danielle Panabaker. I když je Killer Frost v této sérii míň, tato její mrazivá identita je daleko lepší, zajímavější, a také víc sexy, než její poněkud uťápnutá kolegyně. Ztvárnit dvě identity však není nic lehkého, a Panabaker ideálně herecky vytváří protiklad těch svých.
Pokud se podíváme na zápornou stranu, zde zprvu působil Neil Sandilands jako The Thinker hodně necharismaticky, a nic nenapovídalo tomu, že by měl předčit svoje záporné kolegy. V rámci celé série však Thinker posloužil dobře, dokázal několikrát a opakovaně dostat ty dobré do nezáviděníhodné situace, a protože si tvůrci vymysleli ideální důvod, proč to všechno jde tak snadno (Thinkerovu brilantní mysl schopnou naplánovat a odhadnout veškeré situace v budoucnosti), nemuseli jsme tentokrát kroutit hlavou nad tím, proč se postavy občas chovají nelogicky. Thinkerovi pak sekundovala jeho žena Marlize (Kim Engelbrecht), která jako technický pomocník sice občas působila ve stínu Thinkera zbytečně, nicméně byla extrémně důležitá pro zápletku a motivaci hlavního padoucha.
Ještě jednu věc musím zmínit, a to je množství komiksových postav. Více jako první polovinu celé série měl Team Flash za úkol najít 12 různých lidí se speciálními schopnostmi, což sloužilo jako skvělý hnací prostředek a dějová výplň dílů. Tolik komiksových postav jsme viděli naposledy snad v první sérii, a jde rozhodně o plusové body.
Ve výsledku splnila čtvrtá série seriálu The Flash to, co slíbila na začátku, a kvalitativně ji osobně řadím hned za tu první. Vrátila trefný a příjemný nerdský humor, a dokázala se odprostit od zbytečné vážnosti, i když některé postavy zůstaly od minulé řady stát na místě. Výkony postav jsou dobré především v humorné poloze, záporná strana funguje poměrně dobře, a ve srovnání se stejně probíhající řadou Arrowa je The Flash rozhodně vítěz. Pochopitelně seriál nemá, a nechce mít ambice na to, aby se vyrovnal sofistikovanějším seriálům, nicméně jako zábavná výplň času pro fanoušky komiksovek funguje naprosto spolehlivě.
