Myslím, že pro matku nemůže být na světě horší představa než přijít o dítě. Jen pouhá myšlenka na něco takového zastavuje dech i srdce. Větší bezmoc než je ta, že svou malou holčičku nebo chlapečka už nikdy neuvidíte, se asi nedá k ničemu přirovnat. A zhmotněním této noční můry je seriál Příběh služebnice. Člověk by si řekl, že nemůže být nic horšího, ale to je vlastně jen pouhopouhý začátek.
Představte si odloučení od dítěte a přimyslete si k tomu nemožnost ho ještě někdy vidět, ztrátu dalších blízkých lidí, sexuální otroctví, zvrácené tresty, život smrštěný do 4 stěn malého pokojíku svého věznitele a naruby převrácené náboženství, kterým se život začal řídit. Nikdo nepředpokládá, že by se tohle mohlo stát zrovna jemu. Naše společnost, která funguje na pilířích demokracie, svobodného rozhodování a svém bytí, přece nemůže takhle dopadnout. Ale co když se k vládě dostane zrovna parta zvrhlých chlapů toužících po moci? Nádherně svou touhu zakryjí znovuobnovenou porodností, která je díky vlivu zkaženého životního prostředí a morální pokleslostí takřka nulová. Vše zaobalí do ortodoxního dodržování částí bible. A hororové prostředí totalitního státu Gileád je na světě. Koneckonců o tom, že nejde až o takové science finction, promluvila i sama autorka knižní předlohy.
Asi jsem vás na zhlédnutí seriálu svým úvodem nenalákala, protože proč by se vlastně na něco takového měl člověk dívat? Příběh, jež napsala Margaret Atwoodová, odehrávající se v kulisách Gileádu, je výjimečný. Svou vizí nastínila dobu, ve které se přesně tohle může stát. Neplodnost a zánik lidstva. A řešení se nabízejí různá. Jedním z nich je právě separovat plodné ženy a udělat z nich otrokyně. Kniha není vůbec špatně napsaná, ale já tentokrát jednoznačně dávám přednost televiznímu zpracování. Vizuální obrazy jsou mimořádné. Od kostýmů, které jsou barevně rozlišeny podle příslušenství k dané sortě lidí, přes celkovou pochmurnou a temnou kameru až po kontrasty prostředí. Dostane vás i absolutní citové rozložení po každém zhlédnutém dílu. Snad žádný film nebo kniha mě nikdy nedokázala takhle vyždímat. Nevzpomínám si na díl, kdy by se mi nechtělo brečet. A to nejsem citlivka.
V neposlední řadě bych chtěla vyzdvihnout a ocenit herecké výkony. Kdo kdy miloval Josepha Fiennese například jako zamilovaného Shakespeara, tak se na seriál určitě dívat nesmí. Fiennes v roli hlavního muže seriálu, velitele Waterforda, je dokonale vykreslený záporák. Nicméně kouzlo seriálu tkví v tom, že i nejhorší padouch má chvilky, kdy jeho činy chápete a snad mu i rozumíte. Jeho manželku Serenu, ztvárněnou překrásnou Yvonne Strahovski, chápete v její roli ještě víc. Přestože je to chladná, bezcitná žena, její touha po dítěti je tak pochopitelná a uvěřitelná. Nemít dítě je pro ni destruktivní. Mít ho, je absolutní smysl bytí. Zdárně jí sekunduje Ann Dowd v roli tety Lydie, fanatické zastánkyně režimu Gileádu a učitelky žen, které mají sloužit coby chovné stroje pro neplodné páry. Navenek laskavá a ochraňující, uvnitř vysoce účinný ničitel myšlení a rozhodování služebnic. Kladnou stranu tvoří herečka Alexis Bledel v roli jedné ze služebnic. Její touha vzpírat se tyranii a neustálému znásilňování je zoufalá a vlastně zbytečná. Dokáže v nás ale vzbudit pocit neustálého soucitu. Je ve své roli křehká a každý by ji nejraději ochránil. Stejně tak i bojovnici proti režimu Moiru, nejlepší přítelkyni hlavní hrdinky, ztvárněnou Samirou Wiley. Hlavní důvod, proč se ale na seriál musíte začít dívat, je výkon hlavní herečky Elisabeth Moss. Nikde jinde jsem neviděla, aby jedna osoba dokázala zahrát tolik emocionálních výrazů, co ona. Tvůrci záměrně nevybrali žádnou krasavici. S Elisabeth alias June jste schopni se ztotožnit. Každou vteřinu s ní prožíváte. Dýcháte, přežíváte, trpíte, bojíte se, selháváte, strachujete se, bojujete, milujete… Je tolik uvěřitelná, vtáhne vás do děje a vy skoro fyzicky cítíte její emoce. Všechno s ní prožíváte a chápete jí. Strašně moc jí fandíte. Držíte jí palce.
Teď, když jsem dokončila poslední díl druhé řady, nemůžu se té třetí dočka. Věřím, že Gileád padne. Věřím, že June přežije a že s ní zase budu bojovat jako lev za její děti a za svobodu. Protože to je ten důvod, proč se na seriál dívám já, a proč ho neprodleně musíte vyzkoušet také.
