Zřetelně si pamatuji moment, kdy jsem poprvé zaznamenala, že něco jako Teorie velkého třesku vůbec existuje. Tehdy jsem chodila na střední a říkala si, co to asi musí být za blbinu. Jediný, kdo o tom totiž zaníceně diskutoval, byla skupinka "intoušů", budoucích matematiků, fyziků a všelijakých podivínů s rovnátky. My, co jsme byli "děsně cool", jsme probírali upírskou ságu Twilight, Dr. House a Comeback. S přibývajícími roky se situace měnila. My "děsně cool" jsme konečně prozřeli a pochopili to, co ti s rovnátky už dávno. V té vší bizarnosti, kterou nám seriál servíroval, se totiž skrýval dokonalý humor ve spojitosti s ne příliš populární sociální skupinou, tedy tou, které se všichni spíše vysmívají. Rázem jako by všichni podivíni tak nějak nabrali na lesku a slovo "nerd" se změnilo z urážky na lichotku. Koneckonců byli to právě tito chytrolíni, kteří chápali většinu vtipů, které Sheldon vypuštěl z úst. Ne my.
Seriál vykresloval různé postavy v různém světle. Nasvalené hezouny prezentoval jako pitomce, prvoplánové krasavice jako povrchní blbky (s možností nápravy samozřejmě) a nerdy jako týpky, kteří sice navenek působí jako neskuteční troubové, ve své podstatě jsou to však právě oni, se kterými byste se chtěli kamarádit. Ne frajeři. Ne borci, co hrají golf a chodí na firemní rauty. Ne žádné rovné kšilty. Ano, seriál generalizoval. Na lidi koukal černobíle. Hezká holka rovná se blbka, svalovec zase pitomec, ale který seriál negeneralizuje? Teorie velkého třesku to jen udělala nestandardně. Opačně. Tak, jak to jiní neudělali. A právě proto se těšila takovému úspěchu.
Teď, když byl oficiálně oznámen konec seriálu 12. sérií, uvědomuji si, jakou mají tvůrci v rukou moc. Moc ovlivnit mladé lidi natolik, aby jim alespoň trochu obrátili pohled na svět. Moc, kterou často nemají učitelé, rodiče ani média. Moc, která boří konvence a stereotypy. Moc, která dává věci do pohybu. Ať žije Chuck Lorre a lidé, kteří dali tomuto seriálu zelenou. My na Fandíme Seriálům jsme jim rozhodně vděční.
Rozhodnutí o skončení seriálu odstartovalo na zahraničních, převážně amerických, serverech smršť článků a diskuzí. Prohlédněte si v galerii ukázku toho, jak informace zasáhla diváky na jiném kontinentu.
