Letošní rok byl, co se týče komiksů, bohatý především ve filmovém světě. V tom seriálovém válel především Marvel, jehož pokračování Lukea Cage, Iron Fista i Daredevila schytalo velmi pozitivní reakce. DC se jako vždy drželo svých klasik, kterými jsou seriály z Arrowverse a jejich další nekonečné řady. Letošek se však nesl také ve znamení spuštění nové stramovací platformy s názvem DC Universe, pro kterou bude studio vytvářet vlastní originální obsah. A prvním, kdo na platformě prolomil ledy, byl seriál Titans, který se inspiruje komiksovými Teen Titans.
Obecně mají Teen Titans veselou atmosféru zejména díky mladým hrdinům, nicméně seriál se vzdal komediální podívané a místo toho vytvořil drsný a realistický svět hrdinů, ve kterém není nouze o krev, násilí ani smrt. Fotky z natáčení vzbuzovaly velké obavy kolem postav, první trailery u fanoušků také nezaznamenaly velký úspěch, a tak měl seriál velmi těžkou startovací pozici. Nakonec se z něj však vyklubalo opravdu příjemné překvapení, které si odneslo skrz naskrz dobré hodnocení a zatím nemá v rámci DC seriálů obdoby. Jak se seriál povedl podle nás?
Seriál sleduje čtyři hlavní postavy - Dicka Graysona (Brenton Thwaites), bývalého Robina, který se pohádal s Batmanem a opustil Gotham City. Stále však po nocích nosí svůj starý kostým a bere spravedlnost do vlastních rukou. Rachel (Teagan Croft), mladou dívku, která v sobě skrývá něco velmi temného, avšak sama svoji vnitřní temnou sílu nedokáže kontrolovat a je uzavřená sama do sebe. Kory (Anna Diop), která se zničehonic probouzí v Rakousku, aniž by věděla, kdo ona sama je, avšak je schopná spálit člověka na popel a Garfielda (Ryan Potter), který se dokáže měnit v tygra, svoji schopnost před světem skrývá a bydlí s velmi zvláštní partou nesourodých postav. Tyto čtyři k sobě dřív či později přivede honba za osudem Rachel a původem její ničivé síly.
Pokud jste četli naši reakci na první epizodu, pak podle ní můžete zhodnotit úspěšně úplně celý seriál. Začněme s tím, co se nepovedlo. Titans rozhodně nejsou žádným scenáristickým zázrakem. Spousta dialogů je celkem zajetým klišé a spousta scén může působit zbytečně. Některé epizody obsahují tak trochu nastavovanou kaši, která sice v celkovém timingu epizod kolem 45 minut není nijak strašná, ale mohla být nahrazena zajímavějšími scénami. V tomto ohledu jsou seriály jako Luke Cage či Iron Fist horší.
Na můj vkus pak seriál neobsahoval tolik akce, kolik by se hodilo. Některé epizody jsou spíše vyplňovací, a když už, tak na jednu epizodu je limit zhruba jednoho většího akčního momentu, což mi dává vzpomenout na marvelovské seriály na Netflixu, ovšem ty mají perfektně zvládnuté mimoakční dialogy. Další věcí, která občas bije do očí, jsou vizuální efekty. Ty při seriálovém rozpočtu nemohou být logicky nejlepší. Konkrétně bych zmínil proměnu Beast Boye ve zvíře, jenž občas vypadá velmi nízkorozpočtově.
Výtku mám také k roztříštěnosti výpravy. Celkově se sice jednotlivé dějové linky povedlo zakomponovat do sebe, obecně vzato se však podle mého názoru měli tvůrci držet jedné dějové linky a ve finální epizodě ji završit. Místo toho je jedna z epizod čistě fillerová a finální epizoda je pouze snová projekce (navíc předvídatelná oficiální synopsí) a nic neřeší ani nic nezavršuje. Evidentně tvůrci přehodnocovali svoje plány za pochodu a poslední epizoda je toho jasným důkazem.
No a nyní k těm pozitivním věcem. Pokud jste zastánci toho, že tvorba od DC má být temná a drsná, pak jsou Titans přesně pro vás. Seriál se absolutně nebojí žádného násilí, nebojí se krve a nebojí se tajemné atmosféry, která však není zobrazována na sílu a skrze černý filtr, ale přirozeně. Právě tento paradox mezi komiksovou verzí a seriálovou verzí zaslouží obdiv, protože udělat veselou teenagerskou záležitost něčím, co je spíše pro dospělejší publikum, se podaří málokdy. Titans rozhodně svým pojetím zaujmou a přináší něco, co zatím žádný DC seriál nepřinesl. Marně se o to léta pokouší Arrow, kterého však vždy dostane kýčovitost, klišé a rádoby romance. Titans tak mnohem více připomínají např. The Defenders od Marvelu než ostatní seriály od DC.
Když už zmiňuji The Defenders, dalším pozitivním aspektem seriálu je interakce mezi postavami. Ústřední čtveřice mezi sebou funguje opravdu dobře. Vztahy jednotlivých postav jsou uvěřitelné a je na nich vidět posun kupředu. Tomu napomáhají i převážně dobré výkony herců, ze kterých bych rozhodně vypíchnul Brentona Thwaitese jako Dicka Graysona. Bývalý Robin rozpolcený mezi dvěma světy je zahraný opravdu přesvědčivě a je to on, jehož postava zažívá největší posun kupředu. Slibovaný přerod v Nightwinga sice v první sérii nenastal, i přesto že jsou scény s Robinem tím nejlepším v seriálu, je i civilní Dick Grayson opravdu zajímavou a dobře zahranou postavou.
Ryan Potter v roli Beast Boye úspěšně a přiměřeně odlehčuje atmosféru svým komickým výstupem, i on však dokáže zahrát na vážnou notu a není jen pouhým klaunem do party. Výkon Teagan Croft v roli Rachel je naproti tomu trochu rozpačitý a je na ní vidět nedostatek zkušeností. Z celého týmu hrdinů je totiž nejmladší (herečce je pouze 14 let), postupem času si však zvyknete a nejedná se o velký rušivý element.
Obecně je práce s postavami velmi dobrá, a to i přesto, že se jich objeví opravdu velké množství. Komiksoví fanoušci si rozhodně přijdou na své, jelikož Titans servírují odkazy na Wonder Woman, Batmana či Justice League s naprostým klidem. Velmi potěší i účast postav, které jsme zatím v hrané podobě neviděli, jako např. Wonder Girl (Conor Leslie) či Nuclear Family. Mezi nejlepší epizody pak patří ta, ve které se nám představí tým Doom Patrol, který příští rok dostane vlastní seriál na DC Universe. Všechny tyto aspekty nám připomínají, že jde o komiksový seriál, který se hrdě hlásí ke své předloze a k tomu, kam opravdu patří.
V neposlední řadě je potřeba pochválit i akční sekvence, které jsou opravdu dobré. Hned v první epizodě je nám naservírovaný kulervoucí souboj Robina s pouličními dealery a v tomto duchu se nese veškerá choreografie, která je vážně skvělá. S přibývajícími epizodami však akce tak nějak ubývá, případně se omezuje na sežehnutí něčeho ohněm, takže v tomto ohledu bych uvítal, aby byla druhá série odvážnější.
Ve výsledku jsou pro mě Titans velmi příjemným překvapením letošního komiksového roku. Tvůrci dokázali pojmout komiksovou látku velmi dobře a skvěle ji zasadit do reálného světa, kde je vše uvěřitelné i přes komiksové elementy. Akce je velice slušná, přes spoustu postav se dějové linky mezi sebou tolik nebijí a naopak je radost se dívat na nové a nové komiksové postavy, které se objeví. Seriál rozhodně není bez chyb, obsahuje scenáristické kličky, vyplňující dialogy a především ve druhé části se to důležité opravdu hodně odsouvá na později. Finále je pak poznamenáno absencí výrazného záporáka a viditelnou změnou plánů na poslední chvíli. Celkově však můžu seriál doporučit, a i když je dělán především pro komiksové fanoušky, kteří si spoustu odkazů, easter eggů a nových postav užijí, jde o realistickou podívanou. Pokud vás mrzí zrušení marvelovských seriálů na Netflixu a jste ochotni maličko slevit ze svého standardu, pak se pro vás tvorba na DC Universe s Titans v čele může stát překvapivě příjemnou a temnou zábavou.
