Živí mrtví se s minulým dílem znovu vrátili na obrazovky, ovšem společně s ním přišla i pěkně studená sprcha, která zchladila nejen naše dojmy, ale i budoucí očekávání. Jak tento přešlap napravila nová epizoda s názvem „Omega“?
Celý díl se soustředí především na jednu komunitu – Hilltop. Tým nováčků se vydává hledat svého ztraceného parťáka, ovšem žádného cíle nedosáhnou, naopak otázek ještě více přibývá. Na druhé straně potom sledujeme dramatický trojúhelník v podobě Daryla, Henryho a Lydie, kterou zde vězní. Daryl se snaží získat od zajatkyně informace jak po dobrém, tak po zlém. Henry se ale do jejich zajatkyně zamiluje, díky čemuž pomůže Darylovi najít cestu k její opravdové stránce, která se už nezdá být tak špatná. Dozví se od ní, jak moc jsou špatní její lidé, ale ona s nimi žít nechce. Vše začíná směřovat k lepším zítřkům, dokud se za branami neukáže její matka Aplha a nezačne požadovat svou dceru zpět. Samotná nová záporačka ale také dostane svůj zasloužený prostor. Po celou epizodu sledujeme opakující se střípky flashbacků, které nám ukazují zrod její nové identity. Jak tedy tato epizoda s tímto materiálem nakládá?
Zatímco minule nám tvůrci naservírovali tichou nudu, tentokrát k ní alespoň přidali klábosení. Neuplyne pár vteřin, aby se někdo nedostal ke slovu a prakticky ničeho jiného se tu divák nedočká. Tímto přístupem se tedy neustále noříme do prohlubujících se vztahů, což lze aplikovat především na výše zmíněný a popsaný dramatický trojúhelník. Krom toho ale není moc na co koukat. Ničím jiným tento díl nedokáže vyloženě zaujmout. Výprava nováčku za svým kámošem se neustále točí v kruhu a celá tato linka působí, jakoby sem byla přidána z donucení. Ironické potom je, že celé vyznění této linky působí naopak okatě nenuceně. Špretku šťávy do toho přimíchává neustále se vracející linka s Alphou, která poprvé vyloženě zapůsobí až na samotném konci, ale to na spravení dojmů nestačí.
Co je tedy přesně řečeno špatně? Tato epizoda krásně ukázala, proč druhá půlka této řady (zatím) nefunguje tolik jako ta první. Dříve jsme dostávali mnohem širší pohled na okolní dění a naopak přítomnost se zbytečně soustředí pouze na jedno místo a řeší neustále jednu a tu samou situaci, jenom z odlišným úhlů. Minulé díly to měly díky své rozmanitosti mnohem snazší. Řešili jsme hned několik různých situací najednou, navíc z pohledů výrazně většího počtu charakterů. Přeskakovali jsme z jednoho místa na druhé mnohem rychleji než dnes, i tak si ale děj dokázal udržovat tempo i uspořádanost bez jakýchkoliv problémů. Tímto krokem se ale nabídka potenciálně zajímavých témat výrazně ztenčila, a tím pádem ztrácíme pojem o okolním dění. Jako by si zkrátka na sebe seriál sám upletl bič. Jak se nová epiozda líbila vám?
