Minisérie od stanice TBS, která vykresluje křesťanské nebe jako obrovskou firmu zaměstnávající anděly na všemožných odděleních jako například pro řízení hmyzu, oblak, pohlavních orgánů či pánských bradavek, lákala především na obsazení Daniela Radcliffa (série Harry Potter) a Stevea Buscemiho (Impérium - Mafie v Atlantic City). Bohužel pro diváky, tento srdcový projekt Simona Riche, který zadaptoval svůj stejnojmenný román do této sedmidílné minisérie, je velmi předvídatelnou a nevýraznou zábavou.
Každý ze sedmi dílů komediálních Miracle Workers má kolem 20 minut a nemůžu říct, že bych se i při této střídmé stopáži bavil od začátku do konce. Mnoho vtípků vyplyne do prázdna a často jsou tak trapné či odbyté, že vám nezbyde nic jiného než se lehce pousmát. Na papíře tento projekt musel znít skvěle, jelikož jsem si při oznámení obsazení a popisu děje představoval komediální pecku, která vytěží svůj fantasy/komediální potenciál na maximum. Jenomže tvůrci jedou na půl plynu, a pokud by se neopírali o skvělé herce, tak jsou Miracle Workers podprůměrnou zábavou.
Steve Buscemi v roli negramotného Boha, který se zčistajasna rozhodne vyhodit Zemi za 10 dnů do povětří, se snaží v každé scéně propůjčit své postavě patřičné kouzlo. Jeho charismatický projev funguje i v momentech, kdy se jeho Bůh chová jako totální blb, což je valná většina jeho scén. Scénář mu ovšem nedává příliš šancí vykreslit svou roli jako duchaplnou postavu a nejen jako pouhou karikaturu. Pouze v epizodě s jeho rodiči se do něj divák dokáže vcítit a nevnímá ho jen jako další pomatenou postavu Stevea Buscemiho. Hlavním hrdinou je zde neurotický introvert Craig, jenž je poslední nadějí lidstva. Daniel Radcliffe je v této úloze skvělý a jeho chemie mezi spolupracovníky Elizou (Geraldine Viswanathan) a Sanjayem (Karan Soni) je perfektní. Opět se ovšem u něj projevuje nedopilovaný scénář, který mu neumožňuje propůjčit své postavě punc výjimečnosti.
Minisérie sází především na komediální notu. Žádné impozantní záběry z nebeské firmy či kamerové jízdy vás nečekají. Každý interiér působí velmi lacině až papundeklově. V některých scénách tento přístup působí jako tvůrčí záměr, ale spíš bych se přikláněl k nízkému rozpočtu, který neumožňoval tvůrcům se v některých scénách (rodinná sešlost, vizuální efekty v závěrečné epizodě) pořádně utrhnout ze řetězu.
V Miracle Workers bohužel nenacházím vyjma hereckého obsazení žádný aspekt, na základě kterého bych vám tento titul doporučil. Seriál působí nepříjemným povědomým dojmem. Průběh jednotlivých dílů je velmi předvídatelný a žádná ze zápletek se nevydá cestou, kterou byste dopředu neočekávali. Jako byste seriál viděli před řádkou let a až v průběhu sledování vám naplno došlo, že tohle už jste vlastně jednou viděli.
Několik opravdu vtipných momentů tato minisérie má, a i přes všechny výtky mi každá epizoda utekla velmi rychle. Bohužel po prvních třech dílech jsem na seriál dále koukal jen ze setrvačnosti a stále doufal, že mě třeba v dalším díle tvůrce Simon Rich, jehož seriál Muž hledá ženu sršel specifickým humorem v každém díle, něčím překvapí. Jenomže Miracle Workers si drží velmi nízko nastavenou laťku od začátku do konce a je to přesně ten příklad seriálu, který pohřbil skvělý námět a perfektní casting v laciném průměrném provedení, kterému vévodí polovičatý scénář.
