Seriál Cesta ven (From) nebyl dopředu draze propagovaný a nevzniká primárně pro žádnou z velkých platforem. Dokázal si však vybudovat pevnou základnu fanoušků a čerstvě byla schválena už třetí řada, která by měla dorazit v příštím roce.
Koncept seriálu je jednoduchý a zároveň chytlavý. Malé unavené městečko kdesi na americkém venkově se zdánlivě nedá opustit. Kdokoliv se do něj dostane, ocitá se v začarovaném kruhu: Když zkusíte jednou stranou odejít, tak pouze zjistíte, že se k městu zase blížíte. Kdyby doživotí v neproniknutelném vězení nebylo dostatečně depresivní, komplikují nedobrovolným rezidentům jejich každodenní snahu o přežití další nadpřirozené jevy. Z nich jsou na první pohled nejviditelnější nemrtví „ghůlové“, kteří jako sirény každou noc lidi vábí z bezpečí jejich domovů. Kdo se nechá zlákat a vyjde potmě z domu, toho zhmotnělí duchové rozsápou na kusy. Jak to u podobných seriálů bývá, postupně se přidávají další a další záhady, jen tu a tam dílčí odpovědi.
From má svoje mouchy. Prožívání postav je občas napsané dost křečovitě a na rozdíl třeba od výživných osobních dramat ve Ztracených tady dostáváme spíš ulepené melodrama. Seriál občas nemá ten správný cit pro to, jak osobní příběhy vybalancovat s napětím, hororem a zkoumáním záhad. Namísto rozvíjení toho nejzajímavějšího se někdy Cesta ven babrá v rádoby citlivých příbězích jednotlivých hrdinů, jaké jsme však mohli vidět v hodně podobné podobě jinde a ještě s výrazně silnějším zpracováním.
Všechny nešvary korunuje občas nelogické chování postav: Nezřídka se stává, že v momentech krize, kdy je třeba zabrat a snažit se vyvarovat hrozící katastrofě, se protagonisté raději nimrají v osobních bolístkách, rozčilují se na sebe a urážejí se jak děcka. A k tomu všemu je From bohužel přesně takový ten typ záhady, kdy by se nejspíš podařilo palčivé otázky dávno rozlousknout, kdyby si všichni na hodinu společně sedli do místnosti, přestali si před sebou nesmyslně tajit klíčové informace a přestali popírat nadpřirozené dění kolem sebe, ačkoliv už před dlouhou dobou na vlastní oči viděli, že se ve městečku nadpřirozené věci prostě dějí.
Všechna negativa pomáhají vybalancovat příjemně ponurá atmosféra, výtvarné pracování omšelého městečka a jeho okolí, výběr sympatických herců do většiny rolí a především mistrné dávkování jednotlivých záhad, které tvůrci umějí na lékárnických vahách odměřit, jako ten nejzkušenější drogový dealer. Vaše vlastní zvědavost je tady hodně silným motorem. Když si vezmete, že mezi stěžejní kreativní osobnosti patří Jeff Pinkner (Alias, Ztraceni, Hranice nemožného) a Jack Bender (Ztraceni, Pod kupolí, Outsider, Mr. Mercedes, Alcatraz), tak to vlastně ani nepřekvapí.
Druhá řada skončila velkým momentem, kdy se Tabitha (Catalina Sandino Moreno) zdánlivě probudí mimo zakleté městečko a diváci mohou jen s napětím spekulovat, co to může znamenat.
Podklady a foto: MGM
