Většina soutěžních reality-show má jednoduchý vzorec: Soutěžící postupně vypadávají, vítěz si nakonec odnese výhru. V The Trust: Nebát se a nahrabat si (The Trust: A Game of Greed) to může být jinak.
Na začátku soutěže jedenáct soutěžících dostane čtvrt milionu dolarů, které si mohou rovnoměrně rozdělit. Ale nemusejí. Chamtivost nebo vzájemná nedůvěra je může poštvat proti sobě. Na konci každého kola se klasicky hlasuje. Anonymně. Mají možnost nehlasovat pro nikoho. Pokud tak učiní, nikdo nevypadává. Každý má i nadále nárok na stejně velký díl výhry.
Pokud ale hráči někoho vyhodí, v tu ránu na každého vychází o něco větší kus odměny. To může být pro sobecké hráče lákavé, ale zároveň je to riskantní. Na vyřazení může stačit vlastně jeden jediný hlas, takže jakmile se jednou otevře Pandořina skříňka vyhazování, nikdo není v bezpečí. A čím víc lidí bude vyřazeno, tím víc soupeřů bude mít pocit, že se hraje opravdu ostře, a že je nekompromisní hráče třeba odhalit a eliminovat, případně začít také hrát čistě sobecky.
Jedinou obranou proti případně obdrženým hlasům je odhalit nebezpečí dopředu, získat dostatek spojencům a vyvolat při hlasování remízu: Remíza je totiž jediný další výsledek hlasování, při kterém nikdo nevypadne. V každé epizodě také účastníci procházejí různými testy, které mají odhalit, jestli jsou týmoví hráči a jakou mají povahu. Což ostatním může naznačit, před kým se mají držet na pozoru, s kým se mohou spojit apod.
Hru potom zpestřuješ ještě „trezor“, kde všichni budou pokoušeni. Dostanou příležitost prospět celé skupině, nebo jen pouze sobě. Jestli ostatním prozradí, jak se rozhodli, je pouze na nich.
Netflix první čtyři epizody uvádí 10. ledna, v následujících dvou týdnech postupně uvede ty zbývající.
Podklady a foto: Netflix
