Tak nám odstartoval další Marvel seriál na Netflixu. Po Daredevilovi, Jessice Jones a Lukeovi Cageovi přichází Iron Fist. Co se dá o novém seriálu říct po dvou úvodních epizodách? Co bude tématem nebo motorem seriálu? Daredevil hodně řešil právo a spravedlnost, rozdíl mezi hrdinou a zločincem. Jessica Jones tematizovala sexuální násilí, byla o sebekontrole, ve všech významech toho slova. A Luke Cage hodně spoléhal na svoje úzké sepětí s černošskými hrdiny a vlastně černošským prostředím.
V Iron Fistovi po dvou epizodách zatím vidím hlavně otázky o vlivu výchovy na jedince a pojetí vlastní identity. Danny Rand (Finn Jones) pochází ze zámožné rodiny. V deseti letech havaroval uprostřed Himalájí. Rodiče zemřeli, jeho samotného zachránili mniši tajuplného řádu. Je tedy zkušeným bojovníkem tajuplného umění, zřejmě ví víc než většina smrtelníků o mystickém pozadí světa. Chybí mu ale přirozená socializace, kterou by si prošel v civilizaci. Vlastně je to tak trochu chlapec lapený v mužském těle. Je poměrně dost naivní, optimistický. Po většinu času je extrémně klidný, ale když se dostane do stresové situace, chybí mu komplexnější prostředky společenské komunikace a občas nemá daleko k tomu, aby se začal vztekat.
Výborným protihráčem je tak k němu v tuhle chvíli Ward Meachum. Jeho otec vedl společně s Dannyho otcem obrovskou firmu, která teď spadla Wardovi do klína. Ward (Tom Pelphrey) se od první chvíle projevuje jako zpovykaný spratek, kterému opovržení všemi a všem stahuje obličej do povýšené grimasy, které máte chuť jednu vrazit. Je cítit, že místo skutečné výchovy se dočkal nebezpečné kombinace rozmazlování, vštěpování vědomí, že má nárok si v životě urvat pro sebe naprosto cokoliv, a zároveň neustálého srážení otcem, kterému nebyl synek nikdy dost dobrý. Paradoxní pak je, že Wardova sestra Joy (Jessica Stroup) působí, obzvlášť vedle něj, jako poměrně empatická lidská bytost.
První dvě epizody vlastně řešily jenom to, že se Danny vrátil do civilizace, kde se horko těžko snaží prokázat, že on je skutečně on. To ještě víc podtrhuje pasáž, při které je Danny předmětem psychiatrického pozorování a doktor se snaží zpochybnit jeho vlastní vnímání reality. Všechno je to tematicky zajímavé, ale musí se nechat, že seriál opravdu nikam nespěchá a spoustě diváků to bude bezpochyby vadit. Osobně jsem neměl problém v momentech, kdy se seriál soustředil přímo na Dannyho. Jeho osudy a integrace do civilizace posud považuji za poutavé.
Horší je to ve chvíli, kdy seriál sleduje postavy ostatní. Sice jsou samozřejmě nedílnou součástí hlavního příběhu, ale přišlo mi, že až zbytečně děj natahují a až příliš často odvádějí pozornost od toho nejzajímavějšího. Tenhle aspekt Iron Fista chtělo zpracovat nějak svižněji. Možná že je zbytečné, aby každá epizoda měla hodinu, televizní čtyřicetiminutovky by bývaly stačily. V pozadí se nám pomalu vynořuje nebezpečná organizace The Hand, kterou známe už Daredevila a je patrné, že rodina Meachumů s ní má nějaké nevyřešené účty, které všechny příběhy ještě víc svážou dohromady.
To je potom moje druhá výtka. Vyprávění se prozatím uchyluje k řadě okatých zkratek. Klíčovou postavu Colleen Wing (Jessica Henwick) potkává Danny zcela náhodou a i později jsou některé situace řešené souhrou náhod anebo se nedozvídáme to, co chceme vědět jen proto, že z nepochopitelného důvodu nikdo nechce klást ty správné otázky.
V úhrnu tedy Iron Fist má svoje mouchy, ale rozhodně je dost zajímavý na to, aby u něj zůstal i nadále. Kolik eizod jste zatím stačili projet vy a jak na vás působily?
