Kabelová stanice FX vypustí v dubnu třetí sérii svého nejvzácnějšího drahokamu Fargo, hned zkraje roku však silně upoutala pozornost kritiků a fanoušků osmidílnou sérii Taboo, která nedávno vyvrcholila.
Když přišel Tom Hardy společně s otcem za vedením FX s nápadem na seriál, který nakonec produkčně zaštítí mj. také kultovní režisér Ridley Scott, dlouho se asi nerozhodovalo, zdali projektu dát zelenou či nikoliv. Výsledkem je kritiky velmi pozitivně ohodnocené drama a jeden z brzkých adeptů na prestižní ceny, zejména za výkon v hlavní roli.
Děj se odehrává na začátku 19. století a je zasazen do Londýna, kam se z Afriky vrací James Keziah Delaney (Tom Hardy), jehož všichni pokládali za mrtvého. Delaney rozehraje nebezpečnou hru plnou intrik, podrazů a násilí hned s několika protivníky, aby vytěžil nejvíc z toho, co mu po rozpadlém přepravním impériu jeho otce právem náleží. Jedná se o zděděné strategicky dokonale položené území – úžinu Nootka – na obchodní trase s Čínou. Jenomže na to si dělá taktéž nároky jak dominantní přepravní firma Východoindická společnost, tak i vláda Jeho Veličenstva. Tahat za nitky budou i Američané, kteří jsou v té době s Velkou Británií ve válce.
Vše se točí kolem Hardyho
Hlavní síla seriálu tkví v prosté věci: hlavní postavě. Hardy si ji nejspíš sám vymyslel a není divu, že za výkony sklízí ovace. Delaneymu v podstatě stačí, že kráčí po špinavém Londýně, jako kdyby mu celý patřil, v dialozích vždy nenuceně zabručí, sem tam někoho pomalu, až zvířecím způsobem rozpárá a divák je nadšen. Jeho nejčastější věta „hmm“ mluví za tisíce slov, zkrátka nemusí ze sebe nic kloudného vysypat a stejně vám sdělí hlavní pocity, nikoliv myšlenky. Ty naopak seriál opatrně rozplétá, nečekejte tedy, že hned od první epizody budete mít nalajnovanou hlavní motivaci hrdiny.
Postava Delaneyho budí strach a respekt, podobně jako krutý Bane z nolanovského Batmana, a vyzařuje šílenost Mad Maxe a přitom se stejně po herecké stránce nejedná o žádnou kopírku. Postava Hardyho přechytračí každého, i přes početnou přesilu protivníků je prakticky vždy o krok před nimi. Za to vděčí hlavně svým pomocníkům napříč celou společností. Ať už jde o kriminálníky, prostitutky nebo obyčejnou žebráckou chudinu – ty si buď koupí, nebo má na ně nějakou páku. Někteří ho dokonce mají rádi a nebojí se kvůli němu (nebo penězům či diamantům) riskovat život a dát se do křížku s mocnou Východoindickou společností a státem. Elitářská společnost ho jednoduše vnímá jako „špinavého negra“ a snadno ho podcení, což se jí okamžitě začne krutě vracet. Hlavním bossem je totiž on.
Hardy sice jede svou vlastní ligu, ale v průběhu seriálu se vykrystalizují do zajímavých charakterů také některé vedlejší postavy. Ať už jde o brilantního mírně cynického chemika Cholomondeleye (Tom Hollander), nevlastní Delaneyho sestru Zilphu (Oona Chaplin – pravnučka Charlieho Chaplina), jež je i přes počáteční křečovité sebezapření podobně střelená a „divošská“ jako její bratr a vůbec nezapadá mezi smetánku londýnské společnosti, nebo hlavu Východoindické společnosti Sira Stuarta Strange (Jonathan Pryce). Právě s ním svádí Delaney tu nejchytřejší šachovou partii až do úplného konce. V posledních dílech se ještě z původně poněkud přihlouplé divadelní herečky promění Lorna Bow (Jessie Buckley) v užitečného společníka, která v Delaneym probudí city a trochu sestrouhá tu tvrďáckou a samotářskou slupku na povrchu.
Osm dílů? Asi trochu moc, ale…
Hlavní výtkou Taboo je rozhodně pomalé tempo a rozmotávání celé zápletky. Osmidílná série po hodinových epizodách je možná krapet víc, než by celému příběhu slušelo. Nedočkavý divák, který nemá příliš velkou motivaci tohle drama sledovat, možná u seriálu nevydrží. Je třeba také dostatečné pozornosti, přeci jen pletky mezi třemi, čtyřmi stranami, které chtějí totéž a zároveň trochu jinak, dokážou v určitých momentech diváka s méně ostražitou pozorností zmást.
Avšak již zmíněné charisma Hardyho je víc než dostatečnou odpovědí na otázku, proč by měl divák první dvě, tři epizody být trochu trpělivý. Od druhé poloviny se už vše rozběhne na plné obrátky, vedlejší postavy se zapojí mnohem víc a Delaney začne i více „čarovat“ svými mystickými silami, které nabral během svého tajemného pobytu v Africe. Jeho skřehotání v jazyce nějakého domorodého kmene pak budí oprávněný strach z toho, čeho všeho je schopen a co vlastně už udělal. Vraždil? Mučil? Praktikoval jakousi černou magii či snad dokonce je kanibal? V první sérii se toho dozvíme o jeho životní epizodě v Africe (a jeho údajně bláznivé zavražděné matce) prachmálo, ale to vůbec nevadí.
Menší výtku ještě směřuji k názvu seriálu jakožto žánru charakteru primárně historického dramatu. Tvůrci podle mě mohli být nejen trochu originálnější, aby přilákali více potenciálních diváků, ale i přesnější. Ovšem to je opravdu drobnost, nepodstatná věc názoru. Naopak mě těší, že do dalších sezon mají ještě pár nevystřílených nábojů z pohledu odhalování minulosti a motivů postav (i když ve druhé sezoně se objeví spousta nových), včetně té hlavní. Celkově se na druhou sérii fanoušci musí těšit. Sice nejspíš opustíme jedovatou atmosférou nasáklý Londýn, na druhou stranu ale nové avizované prostředí z konce poslední epizody zní lákavě.
