Upřímně jsem nečekal, že mě seriál s mladistvými protagonisty inspirovaný “holčičími“ Archieho komiksy, ze kterých si stačili udělat legraci i v Teorii velkého třesku, dokáže zaujmout. Krom toho pochází seriál ze stanice CW, jenž dokázala v uplynulých letech plodit divácky úspěšné série nevalné kvality jako Upíří deníky, The Originals nebo iZombie a ani jejich DC seriály jako Arrow, Flash nebo Supergirl mě nedokázaly zaujmout na víc než na pár dílů. Zkrátka nálepka CW, jakožto teenergerská odnož CBS, dopředu nezaručuje žádný převratný seriálový zážitek. Dále tu máme pěknou řádku scenáristů, kteří se podíleli na seriálech Glee či výše zmíněné Supergirl nebo Flashovi, a režisérský směr seriálu udal Lee Toland Krieger, který natočil romantické drama Věčně mladá nebo zapadnutou Bráchovu holku. Tudíž udělat si nevalný obrázek o kvalitách této série ještě před sledováním není nic těžkého, avšak (ne)překvapivě se jedná o výjimku, které byste ty pozitivní až nadšené ohlasy měli věřit a nechat se jimi zlákat.
Děj seriálu se motá kolem hlavního hrdiny Archieho a jeho blízkých přátel Betty, Veronicy a Jugheada, kteří žijí v malém městečku Riverdale. Vyprávění první série začíná v okamžiku, kdy poklidným životem obyvatelů Riverdale otřese úmrtí Jassona Blossoma, jednoho z Archieho spolužáků. Napřed se jeho smrt brala jako nešťastná nehoda, jenže na povrch vyplouvají další a další nevysvětlené podrobnosti a náhody, které obrátí život vzhůru nohama nejen rodině Blossomových. Ústřední detektivní zápletka se proplétá všemi 13 epizodami, ale naštěstí je celé vyprávění naplněno také kvantem podzápletek rozkrývajících historii nespočtu vedlejších postav, díky čemuž si seriál dokáže udržet diváckou pozornost od začátku do konce, když pominu menší zpomalení tempa v polovině série.
Hlavním kladem krom zajímavě propleteného scénáře, kterému snadno prominu menší logické lapsy, je jedinečná tajuplná atmosféra. Pro mě nejlépe přirovnatelná ke skvělému mysterióznímu seriálu Hemlock Grove, který měl taktéž mladistvé protagonisty a oplýval nevšední atmosféru. Tady se musíme obejít bez příšer, upírů a krvavých hororvých scén a i přesto se mi při sledování Riverdale několikrát tento neprávem zapomenutý seriál vybavil. Občas seriál připomene dialogovou stránkou typické teenage série v nejklišoidnější podobě, ale i ty nejhloupější hlášky, podivné proslovy a dlouhé zamyšlené pohledy do nikam dokážu překousnout díky skvěle vybranému castingu.
Hlavní hrdina Archie je v sympatickém podání devatenáctiletého Novozélanďana K.J. Apa výtečný. Herec hýří charismatem na všechny strany, tudíž mě ani tolik neiritovalo jeho neustálé svlíkání do půl těla. Tím chci jen říct, že i pro mě se stal oblíbenou postavou, které jsem upřímně fandil, i když asi ne tolik, jako má drahá polovička. Archieho však v druhé polovině právem zastiňoval tajuplný, zhrzený introvert Jughead, jakožto vypravěč, který píše o všech událostech otřásajících Riverdale. Toho ztvárnil Cole Sprouse, jenž se proslavil jako syn Rosse z kultovních Přátel anebo později (nekoukatelným) seriálem Sladký život Zaca a Codyho na Disney Channelu. Tady se však dokázal C. Sprouse zbavit nálepky dospívající hvězdičky od Disneyho a dokazuje, že herecký talent skutečně má a propůjčil své postavě nezapomenutelnou tvář. Ani ženské hrdinky nepatří mezi slabé články. Betty coby nejlepší kamarádka Archieho, a vždy poctivá (skoro) šprtka, která se postupně vyloupne v zajímavou hrdinku, je díky Lili Reinhart neuvěřitelně lidská. Mladá herečka si již dříve zahrála v pár snímcích, ale až nyní zažila ten pravý průlom a i díky Riverdale ji v roce 2018 uvidíme po boku Bena Fostera a Elle Fanning v chystaném snímku Galveston, což je adaptace románové prvotiny Nicca Pizzolatta, tvůrce obou řad Temného případu. A pak tu máme poslední protagonistku, Veronicu, coby přitažlivou neznámou dívku přistěhovanou z New Yorku. Té propůjčila svou tvář talentovaná, a až seriálem Riverdale objevená, Camila Mendes.
I přes to, že se na seriálu vystřídalo několik režisérů, tak si dokázal v každém dílu udržet tu správnou originální atmosféru dílu. Po řemeslné stránce je seriál na výborné úrovni. Záběry jsou příjemně atmosférické a právě díky brilantnímu snímání působí seriál mnohem nákladněji, než jak tomu nejspíš ve skutečnosti bylo. Písničkový hudební doprovod bravurně kombinuje více či méně známé skladby i s těmi nejnovějšími (Believer od Imagine Dragons ve finále potěšil) a v žádné scéně nepůsobil nepatřičně.
Jak už jsem zmínil na začátku, sám jsem překvapen, co, pro mě dříve nezajímavá, stanice CW dokázala vyplodit za velmi příjemný odlehčený seriál se sympatickými postavami a kvalitním zpracováním. Jako adaptace série komiksů pro mladistvé, jenž letos slaví 75. výročí, seriálový Riverdale opravdu nepůsobí a už teď se lehce těším na odklepnutou druhou sérii. Primárně je seriál stále určen pro kategorii mladých dospívajících diváků, ale teoreticky by mohl zaujmout i ty z vás, kteří jen hledáte neokoukanou sérii s fajn postavami na volné večery.
