Druhá série seriálu Into the Badlands začíná jen několik měsíců po událostech první série. Následující recenze může obsahovat mírné spoilery o osudu postav z konce první sezóny, takže pokud nechcete vědět, kdo krvavou lázeň z konce první řady přežil, radši následující odstavce nečtete, ale rovnou vás ubezpečuji, že nic zásadního na následujících řádcích prozrazeno není.
Hned na začátek bych rád uvedl na pravou míru svůj postoj k první řadě. O seriálu jsem se dozvěděl náhodou. Napřed jsem si všiml velké reklamní kampaně, a pak jsem si stačil všimnout ještě uvedení premiérového dílu druhé řady. Tak jsem neotálel a dal zajímavě vyhlížejícímu seriálu šanci. Pustil jsem si úplně první díl a okamžitě jsem byl zasažen atmosférou postapokalyptického světa, různých frakcí rozdělených na otroky, dělníky, vojáky a šlechtu, jak z nějaké RPG hry, skvělé hlavní postavy a akčních scén na špičkové seriálové úrovni. První sezónu jsem zkoukl za dva dny a okamžitě si naložil i první díl druhé série. Už dlouho mě takhle nějaký seriál nepohltil, a i proto řadím Into the Badlands mezi jeden z nejlepších akčních seriálů poslední doby.
Druhá sezóna představuje nemalý odklon od stylu první řady a to díky roztříštění hlavního příběhu na několik linek. Přímočarost první sezóny je nenávratně pryč, ale za to nám druhá série odkryla tento úžasný svět i za hranicemi (ne)poznaných Badlands. Nakoukneme tak do několika jiných území, ale i tak v Badlands zůstáváme ve valné většině dějových zákrutů a s většinou postav první série. Tohle rozprostření příběhu má za následek větší epizodičnost jednotlivých dílů. Už to není to nepoznané prozkoumávání chodu tohoto zajímavého světa skrze hlavního protagonistu Sunnyho (Daniel Wu) a sledování primární dějové linky. Nyní zde mámě větší příklon k intrikářství a nespočet vedlejších linek, které však naštěstí nepůsobí zbytečným či plytkým dojmem a vše do sebe postupně parádně zapadne.
Největší pozitiva první řady nám zůstala i tady. Choreografie neskutečných akčních scén je na stejné ne-li ještě lepší úrovni (díky zpestření lokací), postavy jsou stejně charismatické, výprava a kostýmy ještě propracovanější (při sledování jsem si několikrát vzpomněl na svět videohry Borderlands). Celkový vizuální dojem je velmi dobrý, žádný vizuální efekt nepůsobí nezdařeně (jako na příklad v letošním Emerald City či místy v komiksovém Gothamu). Avšak, co zakryla první série dech beroucím světem, který postupně odkrýval svá tajemství a principy fungování a vlády, tady již skrýt ve své roztříštěnosti dějových linek nedokáže. A tak už se nedá přimhouřit oko nad místy předvídatelným scénářem, menšími logickými lapsy v chování (hlavně vedlejších) postav a lehce repetitivními akčními scénami, které sice mění lokace, ale styl a brutálnost nabírají až v druhé polovině druhé série, v první půlce to bohužel není (občas) taková jízda. I když pořád nejde o žádný průšvih a Into the Badlans stále patří, co se akční stránky týče, mezi seriálovou špičku. Hlavně fanoušci ukončeného Banshee by tento seriál neměli minout.
Navrátivší se oblíbené postavy jsou stejně sympatické a hýří neotřelým charismatem. Protagonistu Sunnyho netřeba zmiňovat, over the top záporáka Quinna rovněž ne. Větší prostor v této sezóně překvapivě dostaly silné ženské hrdinky jako Vdova, Veil, Jade a hlavně Tilda. Všechny podstoupí prohloubení svého charakteru (v rámci seriálu, nějaké patřičné psychologie postav, jak třeba v loňském Westworldu, se zde opravdu nedočkáte). Taktéž vedlejší postava Stephena Langa, Waldo, zde získala více prostoru a je to jen ku prospěchu věci, jeho moudrý vozíčkář totiž vskutku stojí zato. Nová postava Bajieho, kterého ztvárnil známý komediální herec a parťák Simona Pegga Nick Frost, překvapivě v seriálu nepůsobí nepatřičně a od prvního dílu sem bez problémů zapadl. Jeho podrazácký a neférový Bajie se řadí mezi nejlepší postavy celého seriálu a to jeho oznámený casting věštil nemalý průšvih. Bohužel jedna z hlavních postav, se kterou jsem měl největší problém v minulé řadě, je stejně otravná i tady. Mladý M.K. s temným darem v podání nesympatického Aramise Knighta, je stejně nepoužitelný i zde. I přesto, že trochu dospěl a nepůsobí v akčních scénách tak stupidně a nahraně, tak nestojí za větší zmínku a jeho upozadění v některých místech řady jsem skutečně uvítal.
Jak už jsem zmiňoval výše, akční scény, které ve své brutálnosti a krvavosti vrcholí s koncem řady, vskutku patří k tomu nejlepšímu, co seriál nabízí. Postapokalyptická výprava pak jen dopřává výjimečného popcornového seriálového zážitku, který kazí jen nepřekvapivý jednoduchý scénář plný dlouhých pohledů do nikam a strojených proslovů a replik. Co se originálnosti akčnosti týče, tak Into the Badlands nemá v seriálovém rybníčku konkurenci a po zhlédnutí obou řad budou fanoušci nevšedních seriálových zážitků stejně natěšení na třetí (již potvrzenou) řadu jako já.
