Pátá epizoda sedmé série Hry o trůny (Game of Thrones) s podtitulem Východní hlídka (Eastwatch) se oproti té minulé nesla v mírnějším duchu, přinesla ale celou řadu zajímavých momentů, z nichž hned několik jich bude vliv na další události.
Co seriálu pořád nejde upřít je, že pořád ještě úplně nesklouznul do černobílého pojetí konfliktu. To momentálně nejlépe ilustruje postava Daenerys (Emilia Clarke). Upálením Randylla Tarlyho (James Faulkner) a jeho syna Dickona (Tom Hopper) a donucení zajatých vojáků k pokleknutí pod hrozbou smrti si každý divák může vyložit po svém. Pro jedny je to jasný důkaz, že se z Daenerys po vzoru jejího otce stává Šílená královna, podle jiných se v dané situaci zachovala ospravedlnitelně.
Po jejím návratu na Dračí kámen pak pokračovala chemie mezi ní a Jonem (Kit Harington), který si také poprvé zblízka prohlédl draka. Drogonova vřele přijetí Jona pak mnozí pokládají za další důkaz o jeho „dračí“ krvi. Setkání přerušilo znovushledání s Jorou Mormontem (Iain Glen). Jon se poté dozvěděl o návratu Aryy (Maisie Williams) a Brana (Isaac Hempstead-Wright) a armádě mrtvých pochodující na Východní hlídku u moře. A poté díl šíleně zrychlil tempo a lítalo se z místa na místo. Davos (Liam Cunningham) se s Tyrionem (Peter Dinklage) na skok podíval do Králova přístaviště, každý ve výsledku z odlišného důvodu. Tyrion se setkal s Jaimem (Nikolaj Coster-Waldau) v rámci nově vymyšleného plánu pro boj s Bílými chodci, podle kterého by se po setkání Daenerys a Cersei (Lena Headey) a předvedení jednoho z nemrtvých uzavřelo dočasné příměří. Otázkou je, zda je vůbec vymyšlení plánu logické (opravdu by po tom všem Tyrion tak moc věřil Cersei?) nebo jde jen o scenáristickou zkratku, která má dostat co nejrychleji všechny postavy na jedno místo. Během samotného setkání Peter Dinklage po dlouhé době naplno předvedl svoje herecké schopnosti, čemuž v poslední době dost bránil scénář. Rozhovor s Jaimem by pak asi všichni fanoušci ocenili trochu delší, důležité ale je, že se ho během něj Tyrionovi povedlo naklonit k přesvědčení o možnosti existence hrozby na Severu.
Naopak u Cersei něco takového ani zdaleka nehrozí. Nabídku příměří plánuje využít jako příležitost k obrácení takřka prohrané války v duchu taktiky zesnulého Tywina. Můžeme tak z její strany očekávat naplánování události ve stylu Rudé svatby. Tvrzením o údajném těhotenství si pak do té doby u sebe napevno udrží Jaimeho. S největší pravděpodobností si to ale buď vymyslela, nebo v jednom z nadcházejících dílů dítě potratí. Největším důkazem pro to je věštba čarodějnice Maggy Žáby, podle které bude mít Cersei jen tři děti, z čehož všechny zemřou předčasně (jak se už vyplnilo). Pravděpodobnější je to druhé, protože Qyburn (Anton Lesser) se jí ve scéně ptá, zda "na to něco nechce" - zřejmě tedy nabízí nějaký dryák, který vyvolává potrat - načež Cersei odmítá. Nejméně pravděpodobnou třetí variantou je, že dítě ve skutečnosti vůbec není Jaimeho, ale Eurona (Pilou Asbæk). To by sice vytvářelo zajímavou zápletku, ale už by to bylo opravdu hodně vykonstruované.
Davos se v hlavním městě zatím vydal najít Gendryho (Joe Dempsie), kterého jsme naposled viděli ve třetí řadě veslovat směrem ke Králově přístavišti. Zde se mezitím vrátil ke své práci kováře a vytvořil si válečné kladivo, tedy tutéž zbraň, jež používal jeho otec Robert Baratheon. A jak později Gendry dokázal při setkání se Zlatými plášti, naučil se ho i používat.
V Citadele pak Samovi (John Bradley) došla trpělivost s nezájmem a ignorací maesterů a rozhodl se odtamtud odejít. Ještě noc předtím se podařilo Gilly (Hannah Murray) nevědomky v knize objevit jednu z nejdůležitějších informací pro budoucí vývoj příběhu. Při procvičování čtení totiž zjistila, že Rhaegar Targaryen (bratr Daenerys a pravý otec Jona Snowa) nechal v Dornu anulovat svůj první sňatek s Eliou Martell. Učinil tak s největší pravděpodobností proto, aby si mohl vzít Lyannu Stark. Pokud by tomu tak opravdu bylo, tak Jon není ve skutečnosti vůbec bastard, ale právoplatný Targaryen s ještě větším nárokem na trůn než má Dany. Pro naštvaného Sama ani Gilly v tu chvíli informace neměla žádnou hodnotu, knihu která ji obsahuje si ale dle všeho naštěstí vzali s sebou.
Na Severu mezitím Malíček (Aidan Gillen) konečně vnesl do tamější dějové linky trochu svého typického chaosu, když úmyslně nastrčil Sansyn vzkaz Robbovi z první série (celé jeho znění si můžete přečíst v našem prvním rozboru) tak, aby ho našla Arya a špatně si ho vyložila. Hlavním smyslem Baelišova plánu je tak nejspíš proti sobě obě sestry poštvat a vzniklou situaci nějakým způsobem využít ke svému prospěchu.
Epizodu jsme zakončili na Východní hlídce u moře, jedné z pevností Noční hlídky. Tam se Jon, Davos, Gendry a Jorah setkali s Tormundem (Kristofer Hivju) a k jeho nelibosti mu představili plán s cílem chytit jednoho z nemrtvých za Zdí. K nim se ještě přidalo Bratrstvo bez praporce, které tam vydalo díky nabádajícím vizím v plamenech. Navzájem ve vzniklé skupině panuje silná nevraživost způsobená dosavadními zkušenostmi jednotlivých členů. Gendry nemá rád Bratrstvo, protože ho prodalo Melisandře, která ho později chtěla upálit. Tormund si zas nebude rozumět s Jorou Mormontem, jelikož jeho otec coby lord velitel aktivně bojoval proti Divokým. Jediným důvodem, proč skupina vůbec může fungovat, je společný nepřítel, kterým je Noční král a jeho nemrtvá armáda. Na malém prostoru tak vidíme určitou metaforu pro celý Westeros - pokud neodloží své neshody úplně všichni, nemuseli by následující měsíce přežít.
Na páté epizodě bylo znát, ještě více než na všech dosavadních sedmé série, neskutečně zrychlené tempo ve vyprávění. Rychlé cestování z místa na místo se už ani s přivřeným okem nedalo moc přehlédnout, o to víc je pak člověku líto, když si uvědomí o kolik potenciálních scén tak přichází. V předchozí řadách bychom například dostali rozhovor mezi Davosem a Tyrionem na cestě do Králova přístaviště či Jonem a Jorou při plavbě k Východní hlídce, jež by nadále rozvíjel postavy a vztahy mezi nimi. A stejně tak bychom se dozvěděli víc o zákonitostech a historii Martinova fiktivního světa, aniž by je na nás postavy musely z rychlíku chrlit v momentech, kdy to nepůsobí vůbec přirozeně. Tomu však nyní zabraňuje jednak absence jakékoliv knižní předlohy, ale také snaha o rychlé směřování k závěru celého seriálu.
Předposlední díl sedmé řady Hry o trůny dostal v originále název Death Is the Enemy a jako obvykle se ho oficiálně dočkáme v pondělí. Obdobně jako u čtvrté epizody ale došlo k jeho předčasnému úniku na internet (viz detailnější novinka).
