Seriál se nenatáčel před živým publikem
Sitcomy se ve Spojených státech natáčí dvěma způsoby - s živým publikem a bez živého publika. U živého publika jsou diváci doopravdy ve studiu a smích, který slyšíme, je tedy skutečně přítomný smích. Jako příklad by mohly posloužit seriály Chůva k pohledání a Manžel k pohledání s Fran Drescher. A pak zde máme seriály, u kterých se smích publika přidá až v postprodukci. Tento způsob se většinou využívá u náročnějších seriálů, kde by potřeba živého publika vše ve výsledku akorát zkomplikovala. Zářným příkladem je právě seriál Jak jsem poznal vaši matku, u kterého je odůvodnění nepřítomnosti živého publika velmi prosté - více jak polovina vtipů vychází z různých skoků v čase, kde si postavy uvědomí, co se vlastně stalo, přičemž my jako diváci tuto událost vidíme, a na základě toho se v přítomnosti odvíjí komická situace. Je tedy celkem jasné, že s živým publikem by se tento styl vyprávění zkrátka nedal zvládnout.
