Kdo si ale krade většinu epizod pro sebe, není nikdo jiný než Bethelův nemilosrdný Benjamin Poindexter alias Bullseye. Jeho komiksová předloha pro mě nikdy nebyla o moc víc než jen chladnokrevný zabiják, jenž vraždí čistě proto, že si to užívá. V seriálu byla ale postava přetvořena v komplikovanou, psychicky nemocnou osobu s talentem přeměnit jakýkoliv předmět ve smrtelnou zbraň. V začátcích působí Dex, jak ho jednotlivé postavy oslovují, jako relativně idealistický agent FBI s nezdravou nákloností pro brutální metody. Tvůrci si ale dávají na čas, dovolí nám nahlédnut Dexovi pod povrch a odhalí nám ho jako sociopata, který neví, co se životem vlastně dělat a nic než zabíjení vlastně ani nezná. Když ale svůj životní smysl konečně najde v práci pro Fiska, změní se v jednoho z nejstrašidelnějších záporáků, jaké jsem kdy v televizi viděl. Jeho neskutečná přesnost s čímkoliv, co se mu dostane do rukou, nepůsobí vůbec směšně a přehnaně, naopak. Tvůrci našli způsob, jak Bullseyeovu schopnost ztvárnit efektivním, nebezpečným a zároveň velmi uvěřitelným způsobem, aby v jinak velmi realisticky pojatém seriálu nevyčnívala. Zároveň dává nový úhel pojetí i akčním scénám. Daredevil se v tomto případě už nemůže prostě střemhlav vrhnout na nepřítele, jelikož by skončil s ostrým předmětem v srdci dřív, než by se k Dexovi vůbec přiblížil.
Samotné akci ale musíme věnovat více pozornosti, jelikož se kaskadérský tým s touto řadou opět překonal. Třetí Daredevil je po stránce soubojů tou nejlepší sezónou komiksáren na Netflixu vůbec a vzhledem ke skvělé úrovni předchozích dvou řad něco takového vůbec nebylo jednoduché. Seriál je už tak proslavený svými dechberoucími rvačkami točenými jedním záběrem, které se dokázaly táhnout i několik minut, to jste ale ještě nic neviděli. 3. řada smete obě dvě předchozí svou vlastní, tentokrát neuvěřitelných jedenáct minut dlouhou, potyčkou, během níž se kamera plynule pohybuje v souladu s herci, aniž by ve střižně musel kdokoliv hnout prstem. Prostě krása. V této sérii se ovšem režiséři s nezastavující kamerou neomezují pouze na jednu epizodu. Dlouhými záběry jsou točeny i mnohé další souboje. Ty už sem tam nějaký střih vměstnají, ve srovnání s dnešními standardy, kde se kamerové úhly chaoticky mění každých pár sekund, je ale Daredevil stále nadstandartní. Akce je navíc často obměněna nějakou tou honičkou, přestřelkou či schovávačkou, takže se divákovi dostane i příjemné variace.
Další velké plus si Daredevil zaslouží za to, že na rozdíl od svých vrstevníků na Netflixu si dal tu práci a kromě hlavního hrdiny a záporáka/ů vystavěl i skvělé vedlejší postavy. Kdykoliv se totiž například v Punisherovi přesuneme k příběhům, v nichž se on sám momentálně nevyskytuje, máte co dělat, abyste se vůbec udrželi vzhůru. Karen Page (Deborah Ann Woll), Foggy Nelson (Elden Henson), kněz Lantom (Peter McRobbie) či nováčci sestra Maggie (Joanne Whalley) nebo detektiv Ray Nadeem (Jay Ali) jsou všichni do jednoho dostatečně zajímaví, že vás jejich osud sám o sobě zajímá i bez Daredevilovy účasti a fakt, že je dokázali scenáristé organicky zapracovat do příběhu a dát jim dostatek prostoru a skvělých momentů, je obdivuhodné.
Verdikt
I přes slabší rozjezd se 3. řada Daredevila inspirovala mottem svého hlavního hrdiny. Nevzdávat to, zvednout se ze země a bojovat dál. A sakra se to vyplatilo. Pokud vás Netflix svými komiksovými projekty už několik let znovu a znovu zklamává, překonejte své obavy a do trojky se pusťte hned, jakmile se naskytne příležitost. Nebudete litovat. Matt Murdock a Wilson Fisk vás vtáhnou do své války o město New York jako nic a nepustí vás po celých třináct hodin nabitých skvělou akcí, parádní prací s postavami a prakticky dokonalou televizní zábavou ve všech možných směrech. Jednotlivé Marvel seriály momentálně padají jako na bitevním poli, doufejme proto, že podobný osud Daredevila nepotká a dočkáme se i řady čtvrté. Pokud se ovšem seriál přece jen zruší, mohou jeho tvůrci v klidu spát s vědomím, že skončili na vrcholu.
