Není třeba si nic nalhávat Agents of S.H.I.E.L.D., první seriál, který se stal součástí marvelovského filmového universa, neodstartoval úplně nejlépe. Úvodní epizody si sice pustilo velké množství lidí (pilotní díl 12,12 milionu), ale sledovanost rychle klesala, protože příběhově to podle mnohých nebylo úplně to pravé ořechové.
Situace se výrazně zlepšila po premiéře filmu Captain America: Návrat prvního Avengera, jehož události se odrazily i v seriálu, ale jednoduše už bylo pozdě na to, aby se Agentům dařilo generovat rekordní čísla diváků, nicméně si vybudovali dostatečně oddanou a hlasitou fanouškovskou základnu na to, aby se dočkali sedmi řad.
Dvoudílné finále té sedmé pak bylo odvysíláno před pár dny a dobrou zprávou je, že šlo o konec dlouholetého dobrodružství, které seriálu rozhodně ostudu neudělalo.
Sedmá řada už od počátku vypadala ambiciózně, jedním z hlavních aspektů bylo cestování v čase, takže jsme se vydali do různých časových etap, což umožnilo přivést zpět na obrazovky některé staré známé. Pár jich mělo povědomou tvář, další byli ztvárněni (s ohledem na jiný věk postav) odlišným hercem, ale i tak potěšilo, že jsme se jich dočkali.
Nejvíce pozornosti z "navrátilců" bylo věnováno agentu Danielu Sousovi (Enver Gjokaj), který byl jednou z hlavních postav v sesterském/prequelovém seriálu Agent Carter a ano, je trošku škoda, že jsme se nedočkali také Peggy Carter (Hayley Atwell), ale Sousa byl velmi dobře zakomponován do děje, takže Peggy chyběla, ale propojení s Agent Carter byla i tak fajn.
Jak bylo řečeno, cestování v čase sehrálo důležitou roli a všichni určitě víme, že jde o prvek, který může být tenkým ledem. A upřímně řečeno se zdálo, že v tomto případě také byl. Místy to vypadalo, že tvůrci Agentů nerespektují pravidla cestování v čase, které nastoli film Avengers: Endgame.
Nakonec se ale ukázalo, že nejdou vysloveně proti nim, byť si je občas trošku ohýbají. A někdy to bylo matoucí. Samozřejmě během 13 epizod sedmé řady vyvstalo několik otázek, které se tohoto tématu týkají a ne všechny byly asi uspokojivě zodpovězeny a popravdě, velké odhalení toho, co se vlastně děje, kterého jsme se dočkali v závěru, bylo tak nahuštěno informacemi, že nebylo vůbec snadné se v něm zorientovat. Ale nakonec se dá s lehce přivřenýma očima říct, že to více méně dávalo smysl. Stále je tu několik otazníků, ale logika na holou vysloveně nedostala.
