Ana Lilly Amirpour po Sama nocí tmou přichází se senzacechtivým hororem, ve kterém krev teče proudem a končetiny létají vzduchem. Stejně jako v případě režisérčina debutu je ale žánr také prostředkem k vyjádření sociálního komentáře. Dívka (Suki Waterhouse) je jednou z tisícovek Američanů, které civilizovaná společnost považuje za nežádoucí. Když bloumá svým pouštním exilem, chytí ji skupina kanibalů. Podaří se jí uprchnout a skončí v enklávě vyděděnců. Tam je sice v bezpečí, ale pořád se necítí jako mezi svými.

Když se vypraví zkoumat, co leží za hranicemi jejího nového domova, narazí na jednoho ze svých kanibalských únosců (Jason Momoa), který potřebuje její pomoc. Ale může mu hrdinka pomoc poskytnout, aniž aby jednoho z nich nesemlel svět, ve kterém člověk jí člověka a přežijí jen divoši? Amirpour si libuje ve vizuálních detailech, ale film je samozřejmě především určitým varováním, kam až by to Amerika mohla dotáhnout, pokud se přestane ovládat.