Většina seriálů, které za poslední roky Netflix produkoval na základě postav z komiksového vydavatelství Marvel, je zrušená, stále ale zbývají dva, kterým trochu života zůstalo. Kdy přesně se dočkáme třetí a pravděpodobně finální Jessicy Jones, to nevíme, v pátek 18.1. byla ale zveřejněna 2. řada Punishera. Po relativně dobře přijaté jedničce se do role chladnokrevného zabijáka padouchů vrací Jon Bernthal a podle trailerů by si to měl velmi brzy rozdat se zjizveným Benem Barnesem jako Jigsawem. V zahraničí schytala dvojka velmi smíšené recenze, jak se tedy na první epizodu tváří dva z našich redaktorů?
Tučňák Nik
Druhá série The Punishera začíná víceméně stejně jako ostatní marvelovské show na Netflixu, přesto však o něco zajímavěji. V prvním díle potkáváme Franka na cestách poté, co misi za pomstou své rodiny úspěšně dokončil a nyní se v dodávce protlouká den za dnem bez většího smyslu. Ten však najde hodně rychle v mladé dívce Amy (Giorgia Whigham), po které jdou zatím neznámí útočníci. Celá epizoda je věnována hlavní postavě a její snaze neupozornit na sebe, což Jon Bernthal tahá víceméně sám a jeho charisma mu k tomu úspěšně slouží. Bez většího smyslu se zapojuje do událostí, které nás budou provázet celou 2. sérii, a jelikož zatím nevíme, jak do všeho zapadá postava mladé dívky, záporáka či ostatních, nelze v epizodě hledat jakékoliv příběhově důležité věci.
Hezky natočené s dobrým hudebním doprovodem a kamerou, jak již jsme od Netflixu zvyklí. To, co epizodě dává šťávu, je již tradičně souboj Franka s „těmi špatnými“, který je surový, brutální a opět skvěle choreograficky vymakaný. Takto intenzivní souboje opravdu k Punisherovi patří a dokážou mu vystřelit v hodnocení hvězdu navíc. Příběh se rozjíždí docela rychle, není potřeba nutně představovat, co kde jaká další postava dělá, tak snad tvůrci plnohodnotně vyplní i zbylých 12 epizod.
