Navzdory nedostatkům nicméně pozitiva stále převažují. Možná se nevyrovná starším dílům, i tak je ale 3. série stále napínavý zážitek, který i přes své chyby nikdy nenudí. Stará známá nezaměnitelná atmosféra se nikam neztratila, tentokrát je ale zkombinována s o něco komediálnějším přístupem. Nemůžu říct, že každý vtip padl na úrodnou půdu, většina ze mě ale dokázala vydolovat minimálně úsměv na tváři. A v poslední epizodě mě seriál několikrát emocionálně dostal.
Dalším esem v rukávu je stále precizní práce všech technických oddělení a lidí za kamerou. Vizuálně se jedná o zdaleka nejlepší sezonu. Kamera je málokdy statická, všechny záběry jsou pečlivě naplánovány a realizovány. Zatímco dříve se seriál držel temnějších odstínů, tentokrát nám servíruje neustálý příval jasných či neonových barev a je to doslova pastva pro oči. S rostoucím rozpočtem se také mohou Stranger Things rozšoupnout v oblasti digitálních efektů, které jsou až překvapivě dobře integrované do světa, nijak nevyčuhují a dovolují tvůrcům povolit uzdu představivosti na parádních, dosud nejnechutnějších monstrech. V neposlední řadě si slova chvály zaslouží také skladatelé Kyle Dixon a Michael Stein za jejich elektrizující hudební doprovod, jenž dokáže i slabší scény naplnit energii a osobitostí, popřípadě přihodit trefně vybraný dobový hit.
Další tajnou zbraní je samozřejmě herecké obsazení. S castingem si v Netflixu dali opravdu záležet, jelikož dát dohromady takhle silnou sestavu dětských herců je prostě a jednoduše nevídané. Trávit čas v jejich společnosti neomrzí a všichni do jednoho se svými postavami odvádějí skvělou práci. To samé platí i pro dospělé herce. Téměř žádná role sice nemá takovou emocionální váhu jako dříve a není tu tolik příležitostí k tomu, aby měli herci pořádně do čeho zabořit zuby, i tak ale stále jejich výkony baví.
Největší dojem překvapivě udělali nováčci. V prvním případě by se slovo nováček dalo použít v uvozovkách, jelikož Dacre Montgomery coby Billy už se krátce ukázal ve 2. řadě, jeho nynější role je ale oproti minulé daleko rozsáhlejší. Jak už odhalily trailery, Billy tentokrát padne pod kontrolu hrozivého Mindflayera a Montgomery si s rolí evidentně vyhrál. Všechno, co po něm přerod vyžaduje, zvládl s přehledem a mít mezi beztvářnými nestvůrami i lidského antagonistu opravdu pomáhá.
Dobrý dojem zanechala i Maya Hawke v roli Steveovy společnice Robin. Postava je bezprostředně sympatická, v ději zastává důležitou pozici a vůbec by mi nevadilo, kdyby se vrátila i v dalších řadách. Posledním vítaným přírůstkem je pak Priah Ferguson neboli Lucasova mladší sestra Erica. Ve 2. řadě se doslova mihla, svým komediálním talentem ale stejně zvládla udělat dojem a bratři Dufferovi si toho náležitě všimli. Nyní tedy dostala daleko více prostoru a na vtipu jí to vůbec neubralo.
Verdikt
Ačkoliv se může zdát, že tu na 3. řadu Stranger Things docela nadávám, pozitivní emoce opravdu převládají. Seriál si uchoval většinu svých speciálních ingrediencí, díky nimž jsem se do něj původně zamiloval a rozhodně nelituju toho, že jsem i tentokrát minutu po minutě v devět ráno sledoval, zda už ho náhodou Netflix nezveřejnil a následně u něj bez přestávky proseděl osm hodin.
Nikdy jsem se nenudil, na obrazovku se velice dobře koukalo, byl jsem napjatý, zasmál jsem se, dokonce i slza ke konci ukápla. Přesto se nemůžu zbavit pocitu, že trojka promarnila mnoho potenciálu a prospělo by jí několik dalších týdnů na psacím stole. Ani sebelíp odvedenou řemeslnou prací totiž kompletně nezakryjete nedostatky v rozmotávání příběhu a (ne)využití některých postav. Rozhodně bych ale navzdory několika výtkám Stranger Things 3 doporučil a zajímá mě, s čím tvůrci přijdou příště.
V komentářích určitě dejte vědět, jak se trojka líbila vám.
