Již několik let se hovoří o úpadku české dabingu. Někdo tvrdí, že za tím stojí nekvalifikovaní dabéři, jiní svalují vinu na studia. Před několika lety vyeskalovala situace ve vzpouru. Mnoho zkušených herců skončilo. Jak je na tom český dabing dnes? Zeptali jsme se na to herce, dabéra a vedoucího dabingové sekce Herecké asociace Zdeňka Hrušky. "Herci dabing neopustili a nikdy opustit nechtěli. Dabing opustil, je," tvrdí.
Vše začalo zhruba před šesti lety. Čeští dabéři odmítali nadále akceptovat nesolidní podmínky studií spočívající v neprůhledném systému bez jasných pravidel. Bez ohledu na objem práce, náročnost a kvalifikaci dostávali všichni stejnou hodinovou sazbu, což vedlo k obecné nespokojenosti.
"Alfou a omegou celého problému jsou peníze, přesněji řečeno stále se snižující rozpočty na dabing, což vede zákonitě i ke snížení celkové kvality. Konkurenční boj mezi výrobci dabingu je tak velký, že zadavatelé mohou bez problému rozpočty na dabing dál a dál snižovat a komu se to nelíbí, tak končí. Aby se studia uživila, musí to dohánět větším objemem výroby. Je to asi tak, jako kdyby automobilka vyráběla jedno kvalitní auto za hodinu a najednou byla nucena vyrábět za hodinu aut pět," tvrdí Hruška.
Řešit situaci po dobrém se však nedařilo.
Marný boj za lepší podmínky
"Pokud chtěl herec vyjednávat o svých podmínkách, stal se brzy pro studio problematickým a nepohodlným. Na hodinové sazbě jsou biti všichni," vysvětluje herec, který se rozhodl spolu s ostatními celou věc řešit prostřednictvím Herecké asociace. Ta dala vzniknout myšlence systému, na základě kterého měli být herci placeni za počet nadabovaných replik, nikoliv od hodiny. Po řešení některých právních kolizí však nezbylo než se uchýlit k nouzovému řešení.
"Jediná možnost, aby se prosadily naše podmínky, byla, že se necháme zastupovat agenturou. Do té vstoupilo více jak 180 herců, mezi nimi i mnoho špičkových dabérů. Dabingová studia se však, kromě jediného, proti agentuře radikálně postavila a odmítla s ní spolupracovat. Bohužel do agentury nevstoupili úplně všichni, a tak se stalo, že se dabing začal točit asi s 50 herci, což stačilo k tomu, aby se výroba dabingu nezastavila. O úrovni a kvalitě však netřeba hovořit," pokračuje Hruška.
Boje za lepší podmínky pro dabéry se účastnily i uznávané osobnosti. Ani to však nezabralo. Naopak. Někteří dostali navzdory svým zkušenostem tichou dabingovou stopku. Mezi takové patřila například Valérie Zawadská.
Kdo chce s vlky býti...
"Věřili jsme, že bez hlasů Vladimíra Brabce, Petra Olivy, Nely Boudové, Michala Dlouhého, Jaromíra Meduny, Saši Rašilova, Valérie Zawadské, Ivana Trojana a dalších se dobrý dabing nemůže obejít a čekali jsme, že musí dojít k nějaké dohodě. To se ale nestalo a černá listina agenturních funguje spolehlivě dodnes. Někteří herci museli z existenčních důvodů agenturu opustit, protože dabing byl pro ně jedinou výdělečnou činností, nepracovali v divadle ani netočili žádný film. Abych to uzavřel, Valérie Zawadská a další kolegové dabing neopustili a nikdy opustit nechtěli, ale dabing opustil je," vysvětluje Hruška.
Současná situace je stále tristní. Přestože diváci nepřestávají upřednostňovat český dabing před originálním zněním, zadavatele nic nevede k tomu, aby situaci změnili. Aby ušetřili, nechávají dokonce předabovat i staré filmy.
Kult nenáročného diváka
"Bohužel, u nás si diváci velmi rychle zvykají na stále nižší kvalitu a pár jedinců, kteří napíší do televizí, že jsou nespokojení s kvalitou, zadavatele nepřiměje, aby se tím začali zaobírat vážněji. Vždyť i starší filmy se skvělým dabingem se předabovávají, většinou hrozně, protože je pro určité televize daleko levnější je znovu natočit, než kupovat dabingová práva od konkurence," zní smutná pravda s ještě smutnější predikcí.
"Pokud se podmínky, o které jsme usilovali, nezmění, bude se kvalita dál propadat. K práci se budou dostávat stále častěji méně kvalifikovaní lidé. Už dnes se objevují amatéři, kteří tuto práci degradují," dodává.
