Dá se předpokládat, že jako jeden z největších hitů posledních pár let seriál Stranger Things už kompletně ztratil veškerá tajemství a zajímavosti zpoza kamery, které ho opřádají. Takto oblíbené projekty už dnes před svými slídivými fanoušky prostě dlouho nic neukryjí a mnoho těchto poutavých či vtipných příběhů z natáčení nebo z vývoje projektu jsou určitě všeobecně známy. Aspoň tak jsem k tomuto článku zprvu přistupoval já sám, někdo, kdo je tímto seriálem prakticky posedlý. Mnoho ze všech šestnácti informací, které si tu dnes přečteme, pro mě byly ale zcela novým objevem a upřímně doufám, že u vás to nebude jinak.
Seriál nikdo nechtěl
Dnes se tomu dá těžce uvěřit, ale Matt a Ross Dufferovi, režisérské duo, z jejichž hlav se celý seriál zrodil, mělo velké problémy pro něj vůbec najít domov. S jasně načrtnutým projektem prý museli obejít patnáct až dvacet televizních stanic, než na jejich nabídku konečně kývl Netflix. Proč byli ale tolikrát odmítnuti? Bratři vysvětlili, že Netflix byl vlastně jejich poslední volbou, jelikož si nemysleli, že by chtěl spolupracovat s někým, kdo nemá na triku žádné známé projekty. Podle seriálů jako House of Cards nebo Orange is the New Black předpokládali, že svou originální tvorbu svěřuje streamovací služba do rukou pouze osvědčeným jménům. Za zmíněnými projekty totiž stáli David Fincher (Sedm, The Social Network) a Jenji Kohan (Tráva, Gilmorova děvčata). Nejdříve proto nabídli Stranger Things téměř všem známým televizním stanicím, ale jako odpověď přišlo odevšad ne. Každé z nich totiž přišlo jako blbost točit seriál, v němž jsou hlavními hrdiny děti, ale který není ani zdaleka mířený na mladé diváky. Pro ty by prý seriál byl příliš strašidelný a dospělé publikum dětští protagonisté odradí. Měli proto děti vyškrtnout a soustředit se jen na šerifa Hoppera, nebo udělat seriál pro mladší diváky přístupnější. To ovšem Dufferovi znovu a znovu odmítali, dokud se na ně přece jen neukázalo štěstí.
